Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VW v Brazílii toleroval mučení odborářů a komunistů, naznačují důkazy

  9:20aktualizováno  9:20
Důkazy, že firma Volkswagen spolupracovala s brazilskou vojenskou diktaturou, vedla černé listiny vlastních zaměstnanců s uvedením jejich politické orientace a umožňovala jejich zatýkání a mučení na pracovišti, se množí. Vyplývá to ze zpráv některých německých médií. Není ovšem jasné, zda automobilka bude ochotna vyplatit odškodnění.

(Ilustrační foto;) | foto: Volkswagen

Žalobu na dceřinou firmu Volkswagen do Brasil kvůli údajné kolaboraci podaly oběti na podzim 2015. Koncern jim slíbil úplné prošetření událostí.

V dokumentu pozůstalých se uvádí, že firma zhotovovala černé listiny zaměstnanců a předávala informace o jejich údajné podvratné činnosti brazilským úřadům. Podle agentury DPA bylo jen v létě 1972 nejméně šest zaměstnanců VW na pracovišti zatčeno. Někteří údajně byli v továrně i mučeni. Postižení vyčítají automobilovému koncernu, že si tak chtěl zajistit klid na práci.

Odborářští komunisté vadili

Podle webových stránek německé televize ARD byli zatčení členy opoziční skupiny, která v továrně rozdávala letáky na podporu komunistické strany a organizovala odbory. Stejný pramen uvádí, že firma vytvořila ještě před začátkem diktatury zvláštní oddělení, z něhož se stala jakási podniková tajná policie.

Tato firemní ochranka, kterou od počátku vedli bývalí důstojníci brazilské armády, špehovala zaměstnance, dokumentovala jejich politické přesvědčení a zprávy o něm předávala místní politické policii. „Podniková ochranka se chovala, jako by byla prodlouženou rukou politické policie uvnitř Volkswagenu,“ řekl deníku Süddeutsche Zeitung jeden z vyšetřovatelů v Sao Paulu.

VW nebyl jediný

Brazilská vyšetřovací komise již dříve objevila známky toho, že desítky podniků, včetně Volkswagenu a dalších zahraničních automobilek, pomáhaly v 80. letech brazilské armádě identifikovat odborové aktivisty, kteří by mohli podněcovat zaměstnanecké nepokoje.

Automobilka Volkswagen v Brazílii působí od roku 1953 a zaměstnává zde na 20 000 lidí. V zemi vládla v letech 1964 až 1985 vojenská junta. Během této doby přišly stovky lidí o život a tisíce se staly obětí mučení.

Koncern podle DPA zvažuje kolektivní odškodnění a oficiální omluvu. V listopadu loňského roku pověřil také nezávislého historika Christophera Koppera z Univerzity v Bielefeldu, aby jeho brazilské aktivity prozkoumal. Rešerše mají být uzavřeny do konce letošního roku a společnost slibuje, že je zveřejní.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fronty jsou typické také pro prodejny firmy Apple ve chvílích, kdy startuje...
Reklamní průmysl zuří. Apple přestal sdílet historii prohlížení uživatelů

Při příležitosti aktualizace operačního systému a vyhledávače Safari udělala minulý měsíc společnost Apple důležitý krok k ochraně soukromí uživatelů....  celý článek

Indický angrešt zvaný alma
Hollywood „ujíždí“ na indickém angreštu. Plastický chirurg toho využil

Americké celebrity objevily indický angrešt a nemohou se ho nabažit. Hvězdy jako Kim Kardashianová, Britney Spears nebo Sofia Vergara doporučují na sociálních...  celý článek

V Ostrově probíhá od čtvrtečního večera výstava Sladký život s čokoládou.
Ukrajina si stěžuje na Rusko, že nechce její džusy a cukrovinky

Ukrajinský vývoz se výrazně propadl. Mohou za to ruské restrikce, které zakázaly z Ukrajiny dovážet pivo, vodku, džusy, tapety a cukrovinky. Ukrajina podala na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.