Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Východní Němci prchají z paneláků

  14:09aktualizováno  14:09
Za 40 let existence Německé demokratické republiky, která ke svému konci v roce 1989 čítala téměř 17 milionů obyvatel, se na jejím území vystavělo kolem dvou milionů bytů v panelových domech. Po sjednocení Německa se na rekonstrukci vynaložily obrovské prostředky, přesto ale zejména v posledních třech letech východní Němci nemilovaná obydlí houfně opouštějí. Mnohé panelové domy se bourají. "Stát dělníků a rolníků" současně natolik opomíjel rekonstrukci starých bytů postavených ještě před první světovou válkou, že už v roce 1990 jich přes 400 tisíc bylo neobyvatelných.

Jestliže za soumraku NDR panoval v zemi akutní nedostatek bytů, Dnes jich zeje na východě Německa kolem jednoho milionu prázdnotou, z toho většina panelákových.

Pokud podle vlády nedojde k razantní změně politických podmínek, pak se za 20 let zvýší počet neobývaných bytů na celé dva miliony.

Státní komise doporučila v příštích deseti letech na východě Německa kolem 350 tisíc volných bytů zbourat, aby se obnovila tržní rovnováha, podpořila restrukturalizace bytového fondu a případně se uvolnilo místo nové výstavbě.

Ministr stavebnictví Kurt Bodewig na destrukci vydá 700 milionů marek, ale skeptici soudí, že bude potřeba až desetkrát víc. Četné staré domy i paneláky byly strženy už dříve.

Lidé se stěhují do domků, nebo prchají na západ
"Chybějí pracovní místa, lidé s vyššími příjmy si pořizují bydlení v rodinných domcích a mladí lidé se raději stěhují do center měst," vysvětluje dramatickou migraci Erika Kröbersová z bytové stavební společnosti největšího panelového sídliště ve východoberlínské čtvrti Marzahn.

K tomu se v celém regionu přidává trvající odliv obyvatel z východu na západ země.

Aby nájemníci co nejméně paneláky opouštěli, vložila společnost za posledních deset let do jejich adaptace 1,5 miliardy marek.

V Marzahnu žilo v roce 1989 na 170 tisíc lidí, ale teď jich na tomto velkosídlišti žije o 20 procent méně.

"Úbytek obyvatelstva je tu zvlášť dramatický," dodává socioložka Marlies Schulzová z Humboldtovy univerzity.

Budou ze sídlišť slumy?
Berlínská správa zřídila regionální managementy, které se snaží pomáhat i podporou vzniku pracovních míst, aby se sídliště neproměnila v ghetta.

"Když se nic nezmění, stanou se paneláky slumem 21. století," varuje berlínský sociolog Hartmut Häussermann.

Ne náhodou si naplánoval kancléř Gerhard Schröder cestu k polským hranicím na severovýchod Německa do Schwedtu, který patří k odstrašujícím příkladům "vzorové" socialistické panelové výstavby.

Obec, která měla po válce 4000 obyvatel, se rychle rozrostla díky založení mohutného petrochemického kombinátu na město s 52 tisíci obyvatel.

Dnes je ve Schwedtu 23 procent lidí bez práce a každým rokem jich kolem tisícovky prchá pryč. Počet obyvatelstva se smrskl na 39 tisíc a bytů je volných 2000.

"To se prostě musí vidět," poslal kancléři pozvánku schwedtský starosta Peter Schauer. Jako místo, odkud bude nejlépe vidět tristní obraz, příznačně vybral jeden byt v 11. poschodí výškového panelového domu.

Podobné problémy mají po zhroucení NDR všechna větší východoněmecká města.

V Halle z někdejších 300 tisíc obyvatel ukázal městu záda každý pátý a neobývaných bytů se tam registruje přes 23 tisíce.

Exodus je v plném proudu i v hospodářsky nejúspěšnější východní zemi Sasku.

V každém z tamních největších půlmiliónových měst - Lipsku a Drážďanech - je prázdných bytů 30 až 40 tisíc.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podnikatel Jan Hradecký na snímku z roku 2013
Při rallye v Africe zemřel Jan Hradecký, zakladatel české firmy Botanicus

Podnikatel a mecenáš Jan Hradecký tragicky zemřel při rallye veteránů Classic Safari. Světu zanechal odkaz prostřednictvím své firmy na přírodní kosmetiku...  celý článek

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.