Jestliže za soumraku NDR panoval v zemi akutní nedostatek bytů, Dnes jich zeje na východě Německa kolem jednoho milionu prázdnotou, z toho většina panelákových.
Pokud podle vlády nedojde k razantní změně politických podmínek, pak se za 20 let zvýší počet neobývaných bytů na celé dva miliony.
Státní komise doporučila v příštích deseti letech na východě Německa kolem 350 tisíc volných bytů zbourat, aby se obnovila tržní rovnováha, podpořila restrukturalizace bytového fondu a případně se uvolnilo místo nové výstavbě.
Ministr stavebnictví Kurt Bodewig na destrukci vydá 700 milionů marek, ale skeptici soudí, že bude potřeba až desetkrát víc. Četné staré domy i paneláky byly strženy už dříve.
Lidé se stěhují do domků, nebo prchají na západ
"Chybějí pracovní místa, lidé s vyššími příjmy si pořizují bydlení v rodinných domcích a mladí lidé se raději stěhují do center měst," vysvětluje dramatickou migraci Erika Kröbersová z bytové stavební společnosti největšího panelového sídliště ve východoberlínské čtvrti Marzahn.
K tomu se v celém regionu přidává trvající odliv obyvatel z východu na západ země.
Aby nájemníci co nejméně paneláky opouštěli, vložila společnost za posledních deset let do jejich adaptace 1,5 miliardy marek.
V Marzahnu žilo v roce 1989 na 170 tisíc lidí, ale teď jich na tomto velkosídlišti žije o 20 procent méně.
"Úbytek obyvatelstva je tu zvlášť dramatický," dodává socioložka Marlies Schulzová z Humboldtovy univerzity.
Budou ze sídlišť slumy?
Berlínská správa zřídila regionální managementy, které se snaží pomáhat i podporou vzniku pracovních míst, aby se sídliště neproměnila v ghetta.
"Když se nic nezmění, stanou se paneláky slumem 21. století," varuje berlínský sociolog Hartmut Häussermann.
Ne náhodou si naplánoval kancléř Gerhard Schröder cestu k polským hranicím na severovýchod Německa do Schwedtu, který patří k odstrašujícím příkladům "vzorové" socialistické panelové výstavby.
Obec, která měla po válce 4000 obyvatel, se rychle rozrostla díky založení mohutného petrochemického kombinátu na město s 52 tisíci obyvatel.
Dnes je ve Schwedtu 23 procent lidí bez práce a každým rokem jich kolem tisícovky prchá pryč. Počet obyvatelstva se smrskl na 39 tisíc a bytů je volných 2000.
"To se prostě musí vidět," poslal kancléři pozvánku schwedtský starosta Peter Schauer. Jako místo, odkud bude nejlépe vidět tristní obraz, příznačně vybral jeden byt v 11. poschodí výškového panelového domu.
Podobné problémy mají po zhroucení NDR všechna větší východoněmecká města.
V Halle z někdejších 300 tisíc obyvatel ukázal městu záda každý pátý a neobývaných bytů se tam registruje přes 23 tisíce.
Exodus je v plném proudu i v hospodářsky nejúspěšnější východní zemi Sasku.
V každém z tamních největších půlmiliónových měst - Lipsku a Drážďanech - je prázdných bytů 30 až 40 tisíc.
