S novým zákonem o nemocenské, který má začít platit od roku 2006, bude mít při třicetidenní nemoci zhruba o třináct stovek méně.
Pohorší si všichni s platem do 25 tisíc hrubého měsíčně. Právě tato skupina dnes tvoří nejvíce marodů, protože nemoc pro ně neznamená tak velký propad v příjmu.
Naopak lidé s vysokými výdělky mají mít na nemocenské na měsíc až o šest tisíc korun víc. Maximální částka, kterou půjde získat, se zvedne z 11 na 18 tisíc korun. Vyplývá to z návrhu nového zákona o nemocenské, který minulý týden dokončili úředníci na ministerstvu práce.
"Každý návrh, který omezí zneužívání nemocenských dávek, podporuji," říká ministr financí Bohuslav Sobotka. K tomu, že míří do řad voličů sociální demokracie, se vyjadřovat nechce. Ministr práce Zdeněk Škromach doufá, že výše dávek se ještě bude moci prodiskutovat.
Jako sociálnědemokratický nezní ani návrh, že těm, kdo vydělávají nejvíce, se uleví při placení sociálního pojištění. Maximálně se bude platit z pětinásobku průměrné mzdy, což bude tou dobou asi sto tisíc korun.
O něco lépe na tom budou také ženy na mateřské. Ale opět jen ty, jejichž předchozí plat byl vyšší než 21 tisíc hrubého. Ostatním se dávky na mateřské mírně sníží. Když pak vyrazí matka do práce a její potomek ochoří, bude brát jako ošetřovné méně než dnes, ať má příjem jakýkoli.
Velká změna dopadne i na firmy. Ty budou platit svým zaměstnancům první dva týdny nemoci, i když jen za pracovní dny. Výměnou za to je čeká úleva na pojistném. Ale ne dost velká, říkají.
"Sazba pojistného se měla podle dohody snížit více, a to se nestalo. To nejde, takhle přehodit výplatu nemocenské na firmy," říká za Svaz průmyslu Zdeněk Liška.
Zaměstnavatelé se však ještě nevzdávají a budou žádat větší úlevy na jednání tripartity. A když to nepůjde, tak při projednávání v parlamentu. "Já mám ve výrobě zdravotních potřeb 70 procent žen, a jak se malinko nakazí, nemůžu je do práce pustit. Kdo mi to pak zaplatí," rozčiluje se šéf Koh-i-Nooru Hardtmuth Vlastislav Bříza.
Podnikatelé nejsou spokojeni, ani když dostanou do ruky bič a budou moci své zaměstnance přímo kontrolovat. "Zaměstnavatel se musí prioritně zaměřovat na předmět své činnosti, a ne na prověřování nemocenských," říká Jan Rafaj, personální ředitel Válcoven Plechu.
Dotčeni se cítí i lékaři, jimž má hrozit padesátitisícová pokuta, když zdravého člověka opakovaně uznají za práce neschopného. "Mám pochybnosti o tom, jak se to bude moci dokazovat," říká za lékařské odbory Jiří Schlanger. Podle něj zákon ke snížení počtu nemocných nepovede.
Vláda však ve svém návrhu počítá s tím, že nemocných ubude a ušetří se zhruba dvě z třiceti miliard, které se ročně na nemoci vyplácejí. "Ze dvou miliard jedna musí jít na vyšší správní výdaje a jednu je třeba rezervovat na epidemie," dodává se v důvodové zprávě k zákonu.