Obžalovaný se podle agentury APA proti verdiktu odvolal, takže rozsudek dosud nenabyl právní moci.
Už před třemi lety uznal zemský soud v Mnichově Kralowetze vinným, že na přelomu století v průběhu tří let zaměstnal v 3427 případech na převoz zboží v kamionech řidiče z východoevropských zemí, ačkoli neměli v Německu pracovní povolení.
Za práci jim údajně platil velmi nízkou mzdu a nehradil za ně sociální a jiné dávky. Řidiči pracovali za drastických podmínek, mimo jiné až sto hodin týdně, a ohrožovali tak i bezpečnost provozu na dálnicích.
Kralowetz byl spolu se svým německým obchodním partnerem Joachimem Ernstem
zadržen v lednu 2002 v Lucembursku a oba byli předáni do vazby v Mnichově. V červnu 2003 odsoudil tehdy šestačtyřicetiletého dopravce německý tribunál ke třem letům a osmi měsícům vězení, v listopadu téhož roku byl ale Kralowetz předčasně propuštěn a převezen do Rakouska.
Tam se už nemusel zodpovídat z deliktů, za něž byl odsouzen v Německu, mnichovská justice však neřešila například mzdově-finanční část případu, protože postižení byli zaměstnáni u firem, které neměly sídlo v Německu.
Případ vešel ve známost jako jeden z největších spedičních skandálů. Oba podnikatelé využili právních mezer v zákonech a na úkor přetěžovaných řidičů se tehdy obohatili údajně až o 25 milionů eur (v té době kolem 800 milionů korun). V Lucembursku tehdy uvízly i desítky českých a slovenských řidičů a musela se o ně postarat tamní vláda a Červený kříž.
