Nájemníci si kromě výměny bytů také vzájemně skrytě platí, stát i města tak tolerují, že lidé na dekretech z minulosti vydělávají.
Češi si mohou sice nyní vybírat z historicky největšího počtu bytů ke koupi, podstoupit výměnu bytu je však dosud velmi atraktivní.
Platí to hlavně pro Prahu a další velká města, kde koupě vlastního bytu vyjde draho a ve srovnání s ní jsou nájmy v obecních bytech lákavě levné. Přesné statistiky, kolik výměn probíhá, neexistují, ale podle ankety MF DNES může jít i o stovky měsíčně.
"Na nás se o radu s výměnami bytů obrací tak šedesát lidí za měsíc, ale ti, kteří jsou majetnější, si spíš rovnou berou advokáta či realitní firmu," říká Milan Taraba ze Sdružení nájemníků.
Podle něj jsou výměny bytů kvůli trvající regulaci nájmů a pokračující nejistotě, jak a kdy se znovu činže dají do pohybu, dost žádané, ale o to komplikovanější. Vůbec nejhladší může být pokus vyměnit vzájemně dva byty, které patří obci.
Jaké byty lze vyměnit ZDE
Některá města se v posledních týdnech snaží dostat výměny bytů pod větší kontrolu. Dosud stála až na konci celého procesu jen pasivně jako ten, kdo dává konečně posvěcení.
Například ve Slaném se rada města rozhodla, že chce dát výhodnější podmínky lidem, kteří uvolní větší byt a přestěhují se do menšího. Město k tomu nutí dlouhé seznamy žadatelů o byt, a tak slibuje, že ten, kdo dobrovolně odevzdá velký byt městu, zůstane v množině "vyvolených" s dekretem.
I po nastěhování do nového, menšího bytu jim zůstane regulovaná činže a dostanou smlouvu na dobu neurčitou.
Starosta: Češi jsou snad nejvynalézavější na světě
Pražský magistrát zase založil centrum, kam se lidé z jeho bytů mohou obracet, pokud jim přestal vyhovovat ten jejich.
Snaží se tak přetáhnout tápající nájemníky z náručí realitních firem, které transakci neprovádějí bez toho, aby se nájemníci vzájemně finančně vyrovnali, a na směnách samy vydělávají.
Starostové jiných městských částí však říkají, že jde o gesto, které neoficiálním tokům odhadem statisíců korun stejně nezabrání.
"Magistrát se sice tváří, že konečně udělá v tomto čisto, jenže my už zprostředkování směn nabízíme pět let a můžu vám říci, že moc velký zájem není. Lidé si to raději vyřizují mezi sebou. Vždyť pořád platí, že dekret je terno, kšeftuje se s nimi," líčí starosta Letňan a zároveň šéf bytové komise Svazu měst a obcí Josef Dobrý.
Je přesvědčen, že kvůli přetrvávající regulaci nájmů jsou výměny bytů příliš zneužívané. Odkazuje tak na fiktivní výměny, kdy se držitel dekretu jen naoko přestěhuje jinam a v případě Prahy získá za uvolněný byt i statisíce.
"Máme s tím bohaté zkušenosti. Na výměnách bytů se ukazuje, že Češi jsou snad nejvynalézavější na světě," říká.
Majitelé domů: výměny jsou přežitek ze socialismu
Vzájemné dohody nájemníků, že si vymění byt, jsou trnem v oku hlavně soukromým majitelům činžovních domů. "Je to pozůstatek socialismu, nejhorší je, že i když k tomu někdy nedáme souhlas, stejně si jej nájemníci vydobudou u soudu," říká Libor Dellin ze Sdružení majitelů domů.
Proti principu, že si nájemník za sebe najde někoho, kdo by ve vyklizeném bytě rád bydlel, majitelé přímo nejsou. Vadí jim však to, že výměna umožní nájemníkům uchovat při životě dekret s regulovanou činží. Oni pak nemohou byt pronajmout někomu, kdo by byl ochoten platit nájemné tržní.
