Nové stroje si musely banky pořídit kvůli zákonu o oběhu bankovek a mincí, který začal platit před rokem, kdy vzbudil velkou bouři. ČNB zavedla pojem nestandardně poškozené bankovky, přestala za ně poskytovat náhradu, na což zareagovali obchodníci a začali se bát bankovky i jen podezřelé z "nestandardního poškození" přijímat.
Nyní, po roce, je však podle bank situace podobná jako před účinností zákona. "Nárůst počtu zadržených bankovek se dnes počítá na jednotky procent ve srovnání s loňským létem, kdy se jednalo o nárůst v řádu stovek procent," říká Martin Matras, ředitel úseku zpracování transakcí České spořitelny.
"Oproti loňskému roku je nárůst zadržených bankovek o šest procent nestandardně poškozených," potvrzuje i šéf agentury G4S Tomáš Franek. Dodává, že nejčastěji jde o bankovku skládající se z více než dvou částí a popsaných na obou stranách.
Podle bank stojí za uklidněním zjemňování a vysvětlování definic ze strany ČNB a zčásti i lepší zacházení s penězi. ČNB sama uvádí řádově větší čísla. Rok od platnosti zákona vyřadila z oběhu o třetinu více peněz než o rok dříve, celkem za 62 miliard. V oběhu je dnes bankovek asi za 400 miliard korun.
"Zákon vedl ke zvýšení kvality peněz v oběhu," hodnotí jej po roce za ČNB Petra Hájková z tiskového oddělení. Souhlasí nicméně s údaji bank, že nestandardně poškozených bankovek jsou jednotky procent a 90 procent z nich ČNB nahradí. Zbytek vyřazených bankovek tedy musí být bankovky opotřebované používáním natolik, že je nutné je vyměnit za nové.
Výroba peněz bude dražší
ČNB tak bude muset nechat vyrobit více bankovek. "Pro rok 2013 očekáváme nárůst nákladů na výrobu ve srovnání s roky 2011 a 2012," uvedla Hájková. Podle ní však nejde jen o dopad nového zákona. Letos počítala s náklady na výrobu peněz ve výši asi 280 milionů.
Řádově více musí do "kvality" peněz investovat komerční banky. Těm zákon nařídil pořídit si na zpracovávání hotovosti nové, u ČNB certifikované stroje.
Nově musí umět rozeznat jednak bankovku třeba popsanou na dvou stranách, tedy nestandardně poškozenou, či pomačkanou tak, že už není dalšího oběhu schopna.
Peníze se tak dnes kontrolují daleko více než dříve. Nejdříve projdou rukama vyškoleného pracovníka banky při příjmu, potom kontrolou na stroji v zázemí banky nebo v bezpečnostní agentuře a poté ještě na obřích strojích v České národní bance.
"Banky musely vynaložit stovky milionů, aby se odchytlo pár stovek bankovek navíc," zní kritický hlas z jedné banky. Jmenována být nechce, protože banky obecně se k tématu nerady vyjadřují, aby si nerozzlobily svého regulátora ČNB.
Techniku vylepšila i ČNB
Do vylepšení své techniky na zpracování hotovosti investovala v posledních několika letech hodně i Česká národní banka.
V roce 2010 si nechala za 95 milionů korun vylepšit pět strojů na zpracování hotovosti na svých pobočkách. Důvod kromě technologické inovace podle ČNB byl "poskytnout bankám dostatečnou kapacitu zpracování jako alternativu k jejich vybavení". Lidé z oboru na to říkají, že ČNB se tímto snažila více vytížit svých sedm poboček. O zavření některých z nich se v minulosti už debatovalo, ale návrhy nakonec vždy spadly pod stůl.
ČNB poslední zakázky na úpravy strojů zadávala bez výběrového řízení společnosti KMX BT Praha. Vysvětluje to tím, že šlo o úpravu strojů a tu nikomu jinému než původnímu dodavateli nelze zadat. Letos šlo na údržbu těchto strojů dalších 35 milionů. "Pravidelná údržba je vyžadována výrobcem a její provádění zajišťuje, že tyto výkonné stroje dosáhnou minimálně své výrobně deklarované životnosti," vysvětlila Hájková za ČNB. Výrobce podle ČNB doporučuje výměnu každých sedm let, banka sama očekává životnost deset až dvanáct let.
