Do drátů pro letošek pustí méně elektřiny než loni, aby měli dostatek volné kapacity pro případné nenadálé události.
To zužuje prostor pro obchod s elektřinou a nevyhovuje to ani zájmům exportérů proudu, mezi než patří i elektrárenská společnost ČEZ. Ta loni prodala do zahraničí 19 terawatthodin elektřiny, tedy necelou čtvrtinu celkové produkce.
O tom, že provozovatelé páteřních sítí z Rakouska a Německa sníží kapacitu pro přenos elektřiny, a tím zabrání jejímu dovozu z dalších zemí, ví elektrárenská společnost ČEZ již od začátku roku.
V pátek poprvé padlo první konkrétní číslo, o kolik se vývozy z Česka sníží. Podle představitelů České přenosové soustavy (vlastníka páteřní sítě v tuzemsku) lze letos čekat maximální možný export ve výši 15 terawatthodin elektřiny, tedy skoro o čtvrtinu méně než loni.
V praxi to znamená, že ČEZ nakoupí méně uhlí od severočeských důlních společností než loňských třicet milionů tun. Exportní elektřinu totiž ČEZ vyrábí v hnědouhelných elektrárnách.
Podle mluvčího Ladislava Kříže elektrárenská firma zatím počítala s exportem ve výši 16 terawatthodin elektřiny. "Pokud by to bylo jen o jednu terawatthodinu méně, nebylo by to nic tragického a od uhelných firem bychom odebrali nasmlouvaných 25 milionů tun uhlí. Jenže stále nevidíme, zda s tím můžeme počítat. Žádné garance nepadly," uvedl Kříž.
Další vývoj situace netrpělivě sledují zejména šéfové Severočeských dolů Chomutov a Sokolovské uhelné. Pokud by se totiž naplnily ty nejčernější scénáře, pak by letos museli výrazně omezovat těžbu.
Podle nedávného vyjádření zástupců Mostecké uhelné by další snížení českého exportu elektřiny pod plánovaných 16 terawatthodin znamenalo, že by firma nejela na plný plyn. "V krajním případě bychom propouštěli," uvedl před třemi týdny člen představenstva Mostecké uhelné Petr Pudil.
Paradoxní je, že výpadky, které letos jdou proti zájmům ČEZ, mu loni pomohly k rekordnímu exportu. Největší poruchy v dodávkách totiž nastaly v době, kdy byla v Evropě extrémní sucha.
Tradiční exportéři jako Francie se svou koncepcí jaderných elektráren, které čerpají vodu na chlazení jaderného paliva přímo z řek, museli produkci omezovat. Toho využil ČEZ: uhelné elektrárny jely naplno a s nimi i Temelín, který měl vody dost díky své koncepci chladicích věží se zásobníky vody.
Zatímco směrem na západ se české elektřině dveře zavírají, šance jsou na východě, kde zatím omezení nejsou. Zákazníkům ze středoevropských a východoevropských zemí prodává ČEZ elektřinu prostřednictvím firmy Coal Energy, která loni vyvezla 6 terawatthodin elektřiny. "Letos čekáme pokračování úspěšných prodejů do Maďarska a Chorvatska, kam prodáváme elektřinu přes Slovensko," řekl šéf Coal Energy Petr Paukner.
