Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výrobce kečupů Heinz zavedl pro Čechy i tatarku, mají ji radši

  3:39aktualizováno  3:39
Češi víc utratí za tatarku než za kečup, a tak se jim musel největší výrobce kečupu na světě přizpůsobit. Od loňského roku prodává americká firma H. J. Heinz v Česku kromě kečupu také majonézy a tatarské omáčky, které si nechává dělat u partnerské firmy. Podle informací MF DNES jde o českobudějovického výrobce Záruba M&K.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Podle jedné ekonomické teorie v době krize prodeje kečupu rostou, protože si lidé víc vaří doma a jídlo si častěji dochucují.

"V Česku nám prodeje rostou rychleji než dřív, ale je to spíš díky reklamní kampani a vylepšenému obalu," říká Vladimír Polomský, šéf Heinzu pro obchod v Česku a na Slovensku. Značka se 140letou historií s třinácti procenty patří mezi nejprodávanější na českém trhu.

Naprostou jedničkou v kečupech v Česku je nicméně podle prodaného objemu i výše tržeb společnost Hamé. Česká firma s islandskými vlastníky dodává na trh vedle svých značek také asi polovinu kečupu pod privátními značkami obchodních řetězců.

Kečup z portugalských plantáží

Na českém trhu se prodá podle firmy Heinz asi 15 tisíc tun kečupu ročně, což vychází zhruba na 1,5 kg na hlavu. Podle Unileveru, výrobce kečupů Hellmann’s, je to až 3,9 kg na člověka. Češi mají nejraději sladké kečupy, nejčastěji označované jako jemné, ty tvoří osmdesát procent všech prodejů.

Ačkoliv patří Heinz mezi dražší značky, dodává i do diskontů. "Pociťujeme ještě větší tlak na ceny, možná to bude zintenzivněno i recesí," shrnuje své zkušenosti s řetězci Polomský.

Že dražší kečupy jdou na odbyt lépe než dřív, potvrzuje i Hamé. "Prodej našich dražších kečupů pod značkou Otma roste i přes problémy s probíhající krizí. K růstu výrazně přispívá marketingová a obchodní podpora," říká Marcela Mitáčková, marketingová ředitelka Hamé.

Heinz v Česku kečup nevyrábí, ale vozí ho sem z Nizozemska, kde má hlavní závod pro kontinentální Evropu. Zpracovávají se v něm rajčata vypěstovaná na portugalských plantážích. Heinz se chlubí tím, že jako jediná potravinářská firma má svoje vlastní plantáže, na kterých pěstuje rajská z vlastních vyšlechtěných semen. Ostatní výrobci dělají kečup z tomatové pasty nakupované na burze.

Druhou továrnu a pěstírnu rajských jablek na kontinentě má podnik v Polsku, kde koupil vedoucí značku Pudliszki (má podobné postavení jako Hamé u nás). Z polského závodu k nám vozí Heinz hořčice, jeden druh balení kečupu a omáčku na pizzu.

Heinz měl v minulosti v Česku svou vlastní výrobu, ale nešlo o kečupy. V polovině devadesátých let firma v Zábřehu na Moravě koupila Průmysl mléčné výživy, výrobce Sunaru. Jenže došlo ke zhroucení ruského trhu, kam se dětská výživa dodávala, a firma musela závod v roce 2000 zavřít. Značku nejpopulárnější české kojenecké výživy poté prodal švýcarské společnosti Hero, která jej k nám nyní dováží z Británie.

Česko řídí logistiku Heinzu pro celý region

Z Česka řídí Heinz logistické, účetní i IT služby pro region dvaceti zemí od Pobaltí po Turecko. Patří sem i hospodářskou krizí zdecimovaný Island. "Ze začátku to vypadalo, že se krize dotkne všeho, ale ke změně chování spotřebitelů v oblasti dochucovadel nakonec nedošlo," říká Polomský.

V Česku, kde firma zaměstnává 25 lidí, loni utržila podle předběžných odhadů asi 130 milionů korun. Celosvětově byly loňské prodeje i zisky Heinzu nejvyšší v historii firmy – při desetimiliardových tržbách vydělal 845 milionů dolarů.

Češi milují tatarku nejvíc na světě

Češi jsou zřejmě největšími milovníky tatarské omáčky na světě. Zatímco ostatní národy si máčejí hranolky v kečupu, Češi si na ně raději „kydají“ tatarku. Utratí za ni o celých čtyřicet procent víc než za kečup, zjistila MF DNES.

"Jde o unikát. V ostatních evropských zemích tatarku ani nemají a spotřebitelé používají majonézu," říká manažerka značky Hellmann’s Tereza Adámková z Unileveru.

Potvrzuje to i Vladimír Polomský, šéf H. J. Heinz pro Česko a Slovensko, největšího světového výrobce kečupů. „Češi v přepočtu na hlavu konzumují nejvíc tatarské omáčky v Evropě a možná i na světě,“ říká.

I proto firma v Česku začala vaječnou pochutinu nabízet. Například v Maďarsku si dělají hospodyňky tatarku samy: do majonézy přidají hořčici a kysanou smetanu.

V receptuře je česká tatarská omáčka jiná než jinde - základní suroviny jako olej, vejce, voda, ocet, sůl a nakládaná zelenina se nezpracovávají zatepla, ale zastudena. Lépe si totiž zachovají původní chuť. Dělají to tak všichni hlavní výrobci v Česku - Unilever, Boneco, Agricol, Spak a Záruba M&K. Pasterizované majonézy ze zahraničí mají jinou chuť a Čechům nejedou.

Do výrazně sladkokyselé chuti české tatarky se zřejmě nejlépe trefil Unilever, který má podle odhadů až osm procent trhu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prodejna Datart u metra Anděl.
Další miliardová fúze. Datart se spojí se skupinou HP Tronic

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) schválil jednu z největších transakcí na trhu s elektronikou. Obchodní řetězec Datart se spojí se skupinou HP...  celý článek

Mobilní internet - ilustrační foto
Twisto míří s odloženými platbami do Polska. Dostalo injekci 5 milionů eur

Digitální platební služba Twisto získala od holandské ING Group a rakouské pojišťovny UNIQA investici ve výši pěti milionů eur. Ta poslouží na rozvoj služeb v...  celý článek

DM drogerie (ilustrační snímek)
Drogerie dm příští rok spustí internetový obchod. Prodeje táhne bio

Drogerie dm, největší evropská síť s drogistickým zbožím, spustí v příštím roce v Česku internetový obchod. Firmě se v tuzemsku daří, za poslední rok zvýšila...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.