Jen futuristicky pojatá novostavba vývojového centra napovídá, že tady podnikají lidé, kteří navazují na nejlepší tradice českého leteckého průmyslu. V nové budově sídlí firma Evektor, která navrhla a vyrábí ultralehké letadlo Eurostar a jeho pokročilejší verzi Harmony.
Teď její technici pracují na vývoji dvou větších letadel, ale také na konstrukčních a designérských zakázkách pro automobilky a výrobce z dalších oborů v Česku i ze zahraničí.
Vývojový tým Evektoru čítá sto šedesát lidí, kteří působí kromě Kunovic i v Mladé Boleslavi, Kvasinách, Praze a v Brně. Sousední firma Evektor-Aerotechnik zajišťuje výrobu.
Dohromady společnosti zaměstnávají 360 lidí, mají obrat kolem čtyř set milionů korun. A jak tvrdí Jaroslav Růžička, jeden ze tří majitelů, mají šanci na další růst. "Na světě je dnes málo firem na malá letadla, které zastřešují celý cyklus od původního nápadu přes vývoj po výrobu," vysvětluje.
K první zakázce pomohla náhoda
První zakázku z leteckého oboru dostal Evektor shodou šťastných náhod: zrodila se u piva v hospodě. Počátkem 90. let si založili Jaroslav Růžička, Josef Vávra a Libor Duchtík, tedy konstruktér, ekonom a právník (dva z nich pocházeli z kunovického Letu), firmu na poskytování ekonomického poradenství.
"Jednou přijel do Kunovic můj kamarád, náměstek z Aera Vodochody," vypráví Jaroslav Růžička, jak se dostali k letadlům. Známý tehdy neúspěšně zkoušel v kunovickém Letu dohodnout spolupráci na vývoji letadla Ae-270.
"Šli jsme spolu na pivo, stěžoval si, že Aeru chybějí vývojáři. Navrhl jsem, že když nám Aero poskytne garanci tříleté spolupráce, dáme jim dohromady vlastní vývojový tým. A pak se stalo to, co bylo možné jen u nás a jen v té době: velká fabrika dala takovou práci třem chlapům, kteří neměli kancelář, jediného konstruktéra, jediný počítač."
Až po podpisu smlouvy s Aerem začali Duchtík, Vávra a Růžička budovat firmu. "Měli jsme štěstí, začínali jsme v době, kdy český letecký průmysl šel ke dnu a uvolnil se obrovský lidský potenciál. A lidi, jejich znalosti, to je to nejdůležitější," říká Růžička.
Do ruky jim hrály i další momenty. "Prudce se měnil politický i ekonomický systém. Nebylo těžké s něčím začít. Pomohl nám i vývoj ve světě, protože firmy z oboru tehdy opouštěly trh malých letadel a spoléhaly na spolupráci s výrobci boeingů a airbusů," líčí Růžička.
Koncem roku 1992 Evektor zaměstnával prvních dvanáct konstruktérů. Přibývali mu i zákazníci. První kontrakt s Aerem vyústil v dlouhodobou spolupráci na letadle Ae-270 Ibis i bitevníku Alca.
V polovině 90. let už měli technici Evektoru v počítačích vlastní ultralehký Eurostar, chyběly jen výrobní kapacity. Evektor však vydělával a majitelé zisky investovali zpátky do firmy. V roce 1996 koupili u kunovického letiště výrobní a opravárenský provoz, který kdysi zakládal místní Svazarm.
Před příchodem Evektoru dílny skomíraly, byly zadlužené. Evektor v nich rozjel výrobu vlastního letadla, kooperační zakázky, vyrábí i díly ibisu pro Aero. Firma je dnes v černých číslech. Eurostar se na rozdíl od běžných ultralehkých letadel vyrábí v systému řízení klasické letecké výroby a podle norem ISO 9001.
Pro tuzemský trh je to drahé, přijde zhruba na dva miliony korun. O stroj pro náročného zákazníka je však zájem v zahraničí, po světě jich létá už asi tři sta.
Vyvážejí se celkem do 28 zemí tří kontinentů, Evektor-Aerotechnik jich vyrábí asi šest měsíčně a každé letadlo se staví individuálně na zakázku podle přání odběratele. Velké možnosti se firmám nyní otvírají v USA, kde úřady po několika letech znovu povolily provoz sériově vyráběných lehkých sportovních letadel.
"Výrobci tam vyklidili trh, konkurence dnes není velká a my máme připravený certifikovaný výrobek," říká Jaroslav Růžička. První letadlo vyšší třídy v Evektoru začali vyvíjet koncem 90. let s belgickým partnerem, firmou Wolfsberg.
Prototyp stroje Raven sice po více než dvou letech příprav vzlétl, Kunovičtí se však s vlastníkem Wolfsbergu rozešli a podíl na projektu mu prodali. Další pětimístné dopravní letadlo VUT 100 teď Evektor připravuje ve spolupráci s Leteckým ústavem brněnské techniky. Pokud uspěje a získá certifikát, měl by se stroj začít vyrábět na přelomu let 2005 a 2006.
"Zájem se v této chvíli rýsuje opět v USA, kde už máme zájemce o výhradní prodej. Kontrakty jsou však v této fázi vývoje předčasné," říká Růžička. Vývoji dalšího malého dopravního letadla, EV 55, předcházela na české poměry mimořádně podrobná a rozsáhlá marketingová studie, z níž vyplynulo zaměření výrobku: má mít například vyšší rychlost a větší dolet než konkurenční stroje stejné třídy.
Vývoj je zatím v začátcích a cesta k sériové výrobě potrvá ještě několik let. Zákazníci pro obě vyvíjená letadla pocházejí hlavně z řad amatérských pilotů a leteckých škol.
Nenápadný růst
Za novostavbou vývojového centra Evektoru je volný pozemek, na němž zřejmě časem vyroste další výrobní hala. Firma, jejíž jméno u nás až na pár lidí z branže nikdo nezná, v tichosti a v ústraní chystá další růst.
Její tři zakladatelé se necítí žádnými hvězdami českého managementu. O sobě moc nemluví, nechtějí zveřejňovat své fotografie. "My nejsme důležití, podstatná je naše produkce," říkají.
 Zaměstnanci společnosti Evektor dokončují lehké letadlo, díky němuž firma prorazila ve světě. (27. října 2003) |
