|
Italský vládce českých vod
V roce 1991 investoval italský podnikatel v důchodu Antonio Pasquale přes 100 milionů korun do koupě části Západočeského vřídla. Po více než deseti letech téměř ovládá 80 procent neustále rostoucího trhu.
Jak jste se dostal k Mattoni?
Původně jsem se zabýval vínem jako celá moje rodina, ale přešel jsem k vodě. Pak jsem své akcie firmy prodal (Nestlé) a šel do penze. To mi bylo 62 let. Ale vydržel jsem to jen pár měsíců. Začal jsem uvažovat o východní Evropě a navštívil Polsko, Maďarsko, Českou republiku. Ta se mi líbila nejvíc, tak jsem si řekl, že tady najdeme nějakou minerální vodu.
Jaký byl váš cíl na začátku?
Chtěl jsem malou firmu s vodou vysoké kvality, takový malý šperk, hračku. Pak ta hračka začala růst a dnes máme tento obrovský šperk.
Podle odhadů jste skoupil téměř 80 procent trhu. Kolik vás to stálo?
Nejdřív 135 milionů korun, když jsme v roce 1991 koupili část Západočeského vřídla. A pak jsme navyšovali základní jmění a vykupovali minoritní akcionáře. Dohromady jsme za Karlovarské minerální vody utratili asi 430 milionů korun. A ostatní investice šly ze zisků.
Jak daleko chcete ještě růst?
I kdybychom chtěli nakupovat víc, antimonopolní úřad nám to nedovolí. Teď se nacházíme právě v okamžiku reflexe, kdy nad tím uvažujeme, protože narostl i trh. Spotřeba na hlavu vzrostla z 18 litrů v roce 1991 na 85 litrů, což je dnešní hodnota spotřeby balené vody na osobu.
Co máte v plánu s Hanáckou kyselkou nebo Poděbradkou, kde máte podíl, ale tvrdíte, že je neovládáte?
Pro navyšování jsou tam problémy vůči antimonopolnímu úřadu. Ale já doufám, že se vstupem České republiky do Evropské unie bude velice jasné pro všechny, včetně antimonopolního úřadu, že nemá smysl se ohlížet na místní trh, protože musíme začít uvažovat v termínech evropských. Budeme totiž konfrontováni s konkurencí, která je daleko větší a silnější než my. A proto se musíme snažit růst do rozměrů konkurence. Nikdy se nedostaneme na jejich velikost, ale můžeme růst tak, abychom se uchránili.
Co když soud uzná stížnost antimonopolního úřadu a vaši expanzi zarazí?
Máme alternativu koupit firmu v cizině. V tomto regionu.
A co v případě, že soud rozhodne ve váš prospěch?
Jestliže to rozhodnutí bude pozitivní, budeme se snažit o integraci společností, kde máme podíl, což je Poděbradka a Hanácká kyselka, které jsou na nás v tuto chvíli absolutně nezávislé.
Proč byste s takovou dominancí na trhu měli držet nízké ceny?
Náš cíl je sloužit dobře spotřebiteli. To znamená nabídnout mu kvalitní výrobek za dobrou cenu. Jestli se to nebude dělat, skončíme mimo trh. A cena našich výrobků je citelně nižší než ve zbytku Evropy.
Avšak tím, že podle odhadů ovládáte 80 procent trhu, omezujete konkurenci, která vytváří tlak na nízké ceny a výše cen tedy závisí jen na vaší libovůli.
To není pravda, protože my máme na českém trhu konkurenci i od zahraničních výrobců. V Praze je spousta zahraničních značek za dvoj až trojnásobnou cenu oproti výrobkům tuzemským.
Jestli je tak jednoduché vstoupit na český trh a ceny jsou nižší, proč už to dávno někdo neudělal?
Z různých důvodů. Donedávna nebyl český zákon o minerálních vodách v harmonii s evropským. A taky existuje něco jako autoochrana. Kvalitní voda, organizovaná výroba a věrnost českého spotřebitele vůči tuzemským výrobkům nám dovoluje vyrábět a prodávat za uvážené ceny.
A kteří konkurenti by měli přijít?
To bych také rád věděl. Víme, že se sem někdy v září chystá jedna nadnárodní firma. Trochu se obávám o Polsko a Slovensko. A ten, kdo se určitě pokusí o vstup na náš trh, bude Německo. Naštěstí blízko našich hranic nejsou příliš velké fabriky kromě bývalého východního Německa, ale tento podnik z valné části vyrábí značky pro obchodní řetězce.
Jak často dostáváte nabídky na koupi vašich firem?
Dřív často, teď méně. Už to je signál, nad kterým se musím zamyslet.
A kolik nabízeli?
Nikdy nedošlo na jednání o ceně. Nikdy jsem neměl úmysl prodat. Ani já, ani moji společníci.
Ale časem je prodáte, ne?
Budoucnost je v rukou božích. Takže to, co se může stát v budoucnosti, se neví. Určitě jste viděla film Neslušný návrh a může se stát, že i nám někdo takový návrh udělá.
Pomáhají vám davy Rusů v Karlových Varech k exportu do Ruska?
Rusové milují dovolenou ve Varech a Česko pokládají za nejvyvinutější stát z regionu. Tady pijí mattonku a znají ji. A my teď do Ruska vyvážíme. Nejsou to příliš velké objemy, ale jsme v nejlepších restauracích v Moskvě právě proto, že Rusové, kteří se vrátí, jsou rádi, když mohou mattoni najít i doma.
Co vaše plány vyrábět vodu ve Švýcarsku a prodávat ji v EU?
Ve Švýcarsku máme jeden obrovský problém najít okres v blízkosti Sv. Mořic, který nám povolí postavit stáčírnu minerální vody. Sv. Mořic je turistická lokalita známá po celém světě a nechtějí tam fabriky. Teď jsme možná něco našli. O tuto věc se stará manželka, hledá pozemky a jedná s úřady.
Čím to, že Češi pijí čím dál víc balené vody?
Spotřebitel má tendenci zdravě žít, tzn. méně alkoholu, méně tuků a méně kalorií.
Prodávají se v Evropě nebo ve světě ochucené minerálky?
Ne. Je to český výmysl. Já jsem ten výrobek taky neznal. A Mattonka s její výrobou začala dost pozdě.
Když hledáte cesty na jiné trhy, proč nevyužíváte tohoto fenoménu?
Zkoušeli jsme to, prováděli testy. Dělali to i jiní výrobci minerální vody v Evropě, kteří objevili ten český vynález. Ale ani my, ani oni jsme neměli pozitivní reakci trhu.
Čím to?
Spotřebitel je velice divná osoba.
Je to jen východoevropská věc?
My se teď snažíme vstoupit na maďarský a polský trh a tam je nabízíme. Nevíme ještě, jaká bude odpověď trhu, protože jsme právě začali. Za rok vám budu moci říci více.
Vyrábíte 70 různých druhů (jen u Mattoni, Magnesie, Aquilly a Dobré vody). Lze ještě vymyslet něco nového?
Poohlížíme se po jiných chutích a směrem k výrobkům, které působí dobře na lidský organismus.
Vaše značky jsou velmi ceněné. Kolik utrácíte za reklamu?
Těžko říci, protože marketing má svůj rozpočet jak na reklamu, tak na akce v supermarketech a aktivity typu Canoe Mattoni, mezinárodní soutěž barmanů Grand Drink Mattoni. Jen do reklamy jde asi šest sedm procent obratu.
Jak dlouho ještě chcete pracovat?
Když jsem na začátku roku oslavil sedmdesát let, uspořádal jsem večeři s přáteli a vysvětlil jim, že nejproduktivnější věk muže je mezi 40. a 70. rokem. To má ještě fyzickou sílu, ale už i zkušenosti. Takže teď se připravuji, abych byl ještě lepší v příštích třiceti letech.
Kolik hodin denně pracujete?
Dvanáct. Ale já nepracuji, já se bavím.
Co vlastně celý den děláte?
Já nic, všechno dělají moji spolupracovníci. Já s nimi mám neustálý dialog, ale jsou to oni, kdo sledují různé aktivity. A pak se snažíme společně rozhodnout.
Žijete v Itálii nebo v Česku?
Mám tady ve Varech byt, ale doma jsem už 26 let v Luganu ve Švýcarsku. V roce 1978 byla v Itálii předvolební kampaň a bylo skoro jisté, že vyhrají komunisté. S bratry jsme se rozhodli, že jeden se musí přestěhovat do ciziny a být připraven tam přijmout všechny ostatní v případě, že by komunisté opravdu zvítězili. Nikdo nechtěl, tak jsem musel jet já.
Máte vlastní letadlo?
Ano, tam stojí před domem - Audi 8. Mám ještě Ferrari a Lamborginni. A asi 25 veteránů.
Předáte podnik dětem?
Můj syn a dcera se mnou nedávno začali pracovat a když budou schopní, tak ano. Musím říci, že s velkým uspokojením sleduji, jak se přes malé zkušenosti snaží. | 
