Podle Markéty Šichtařové z Next Finance se rychle rostoucí výrobní ceny zregulovaly samy.
"Rychlý růst světové ekonomiky vedl k vysoké energetické náročnosti a poptávce po surovinách a energiích. Výsledkem byl růst cen surovin a energií. Tak vysoké ceny však nemohla světová ekonomika dále ustát a tak zmírnila poptávku," vysvětlila.
Nová data statistiků ukazují na to, že ekonomika má nejhorší růst nejspíš za sebou.
"Epizoda vysokého cenového růstu ve výrobní sféře pomalu končí, aniž by měla viditelný dopad do spotřebitelských cen. Přenos inflačních tlaků se ve skutečnosti zastavil ještě na úrovni zpracovatelských odvětví," říká Pavel Sobíšek z HVB.
V době svého největšího růstu přitom výrobní inflace rostla o tři procentní body rychleji a analytici tehdy varovali, že se jejímu dopadu nevyhnou ani spotřebitelé. - více zde
"Vysoké loňské přírůstky indexu PPI budou v dalších měsících jeho meziroční růst výrazně zmírňovat, takže na podzim může klesnout k jednomu procentu. Tento výhled dále zvyšuje šance, že letos nedojde k růstu spotřebitelské inflace tlačené náklady," dodal Sobíšek.
Ještě levnější půjčky?
S tím souhlasí i Markéta Šichtařová z Next Finance: "Česká ekonomika se stala zemí, pro kterou je dlouhodobě typická velmi nízká míra inflace. Pro Českou národní banku z toho plyne, že potenciálně mohla opět zlevnit úvěry."
Úrokové sazby jsou už nyní nižší než v eurozóně, když základní sazbu centrální banka snížila na 1,75 procenta. Banka přitom loni úroky dvakrát zvýšila. - více zde
Guvernér Tůma ale v pátek pro ČTK připustil, že zvyšování nebylo nutné a že se ČNB při odhadu inflace spletla. Inflace přes zrychlení ekonomiky nakonec zůstala nízká a centrální banka proto letos musela sazby opět snížit.