Největší část nákladů byla vynaložena na pronájem Kongresového centra a jeho dočasné úpravy (330 milionů korun), dále technologie, bezpečnost a dopravu.
O jejich krytí se postaral státní rozpočet 580 miliony, příspěvek České národní banky 350 milionů, dále pronájmy, odprodeje zařízení používaného během zasedání a příspěvky partnerů.
Původně plánovaný rozpočet 935 milionů tak byl překročen o 13,5 procenta, na jeho krytí ale bylo uvolněno 1,086 miliardy. "Rozpočtový přebytek se vrátí zpět do státního rozpočtu," uvedl Hrubý.
Organizační centrum provádělo i monitoring zahraničních médií v období od 15. září do 15. října. Ve 326 světových periodicích se vyskytlo celkem 1125 článků, kterým byla věnována pozornost.
Nejvíce se jich zabývalo ekonomickými a politickými tématy, která souvisela se zasedáním MMF a SB (744 článků), dále pak demonstracemi (342), iniciativou Václava Havla a Prahou, jako pořadatelským městem.
Agentura Sofres-Factum zpracovala pro organizátory průzkum mezi Pražany a požádala je o názor na přínos zasedání pro Prahu a ČR. Devadesát procent z nich se domnívá, že Česká republika zvládla svoji hostitelskou roli dobře. 76,7 procenta se domnívá, že byla posílena prestiž Česka v zahraničí.
Průzkum byl proveden také mezi samotnými účastníky kongresu. Organizátoři zdůraznili, že jeho vypovídací hodnota nesplnila očekávání, protože návratnost anketních lístků nebyla dostačující.
Z dostupných údajů nicméně vyplývá, že dvě třetiny účastníků byly v ČR poprvé a polovina z nich zde strávila více než týden času. Všichni vyjádřili přání se do Prahy vrátit.
Prahu nejlépe hodnotili z hlediska historického a kulturního přínosu, naopak spokojeni příliš nebyli s možností nákupu. Největší výdaje měli s ubytováním, následují nákupy, stravování, nejméně utratili za dopravu.
Z hlediska organizačního zabezpečení nejlépe hodnotili práci informačních pracovníků, kyvadlovou dopravu a bezpečnostní opatření, nejhůře naopak úroveň stravování.
