Výroční zasedání MMF je definitivně uzavřeno

Skutečně definitivní tečkou za zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky na konci září v Praze byla tisková konference Organizačního centra ministerstva financí ČR. Organizátoři na ní představili ohlasy zahraničních médií a účastníků na úroveň uskutečněné akce. Vládní zmocněnec Zdeněk Hrubý také prezentoval výslednou finanční bilanci, podle které celkové náklady na realizaci činily 1,O6 miliardy korun. "Účastníci zasedání ocenili organizační schopnosti hostitelské země a obyvatelé České republiky význam organizování Výročních zasedání pro integraci do světových finančních struktur," uvedl Hrubý.

Největší část nákladů byla vynaložena na pronájem Kongresového centra a jeho dočasné úpravy (330 milionů korun), dále technologie, bezpečnost a dopravu.

O jejich krytí se postaral státní rozpočet 580 miliony, příspěvek České národní banky 350 milionů, dále pronájmy, odprodeje zařízení používaného během zasedání a příspěvky partnerů.

Původně plánovaný rozpočet 935 milionů tak byl překročen o 13,5 procenta, na jeho krytí ale bylo uvolněno 1,086 miliardy. "Rozpočtový přebytek se vrátí zpět do státního rozpočtu," uvedl Hrubý.

Organizační centrum provádělo i monitoring zahraničních médií v období od 15. září do 15. října. Ve 326 světových periodicích se vyskytlo celkem 1125 článků, kterým byla věnována pozornost.

Nejvíce se jich zabývalo ekonomickými a politickými tématy, která souvisela se zasedáním MMF a SB (744 článků), dále pak demonstracemi (342), iniciativou Václava Havla a Prahou, jako pořadatelským městem.

Agentura Sofres-Factum zpracovala pro organizátory průzkum mezi Pražany a požádala je o názor na přínos zasedání pro Prahu a ČR. Devadesát procent z nich se domnívá, že Česká republika zvládla svoji hostitelskou roli dobře. 76,7 procenta se domnívá, že byla posílena prestiž Česka v zahraničí.

Průzkum byl proveden také mezi samotnými účastníky kongresu. Organizátoři zdůraznili, že jeho vypovídací hodnota nesplnila očekávání, protože návratnost anketních lístků nebyla dostačující.

Z dostupných údajů nicméně vyplývá, že dvě třetiny účastníků byly v ČR poprvé a polovina z nich zde strávila více než týden času. Všichni vyjádřili přání se do Prahy vrátit.

Prahu nejlépe hodnotili z hlediska historického a kulturního přínosu, naopak spokojeni příliš nebyli s možností nákupu. Největší výdaje měli s ubytováním, následují nákupy, stravování, nejméně utratili za dopravu.

Z hlediska organizačního zabezpečení nejlépe hodnotili práci informačních pracovníků, kyvadlovou dopravu a bezpečnostní opatření, nejhůře naopak úroveň stravování.