„V první vlně by mělo jít hlavně o cihlové domy, kde se nájemníci domluví,“ upřesnil Hrbata.
Nájemníci obecních bytů mají šanci koupit si byt až čtyřikrát levněji, než kdyby zašli do realitní kanceláře. „Teď například prodáváme dům v ulici 9. května, jehož tržní cena se pohybuje kolem šesti milionů korun. Když jsme jeho cenu vypočítali podle nové metody, kterou schválili zastupitelé, dostali jsme se přibližně na jeden a půl milionu,“ spočítal starosta města Petr Hájek.
Vyškovští teď mohou k obecnímu bytu přijít levněji než dřív. Zatímco ještě vloni vycházela privatizační cena na tři tisíce korun za metr čtvereční, teď se pohybuje mezi dvěma a dvěma a půl tisícovkami. „Pro budoucí vlastníky bytů to vychází výhodně, ale při vyšší ceně se byty nepodařilo prodat,“ vysvětlil Hájek.
„Lidem, kteří si byty koupí, by měly zůstat nějaké peníze na opravu,“ zdůvodnil Michael Hrabata, proč město prodává za tak výhodnou cenu. Utržené peníze půjdou podle něj zpět do bytového fondu, město postaví byty pro sociálně potřebné, zrekonstruuje část stávajícího bytového fondu a malá část peněz se použije na stavbu holobytů.
Jak je to jinde?
V Břeclavi se byty prodávají za odhadní cenu a pouze tehdy, když se domluví nájemníci z celého domu. „Většinou se to podaří u domů, které jsou v relativně špatném stavu a nepředpokládá se, že by město mělo sílu do nich v blízké budoucnosti investovat,“ uvedl starosta Břeclavi Dymo Piškula.
