"Pokud ekonomika a produktivita práce poroste, měly by mzdy růst jako letos," říká zástupce šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Požadavky na růst mezd se odvíjejí od inflace. Ta se v posledních měsících vyšplhala k šesti procentům, v srpnu činila 5,5 procenta. Tímto číslem by se však podle Niedermayera mzdová vyjednávání řídit neměla.
ČNB totiž čeká, že příští rok se inflace vrátí zpět do stanoveného koridoru mezi čtyři až pět procent. S podobným růstem cen počítají v jedné variantě i odbory. Obavy centrální banky sdílejí i ekonomové. "Při očekávaném růstu ekonomiky o tři procenta a inflaci mezi čtyřmi a pěti procenty je desetiprocentní růst mezd více, než by bylo zdravé," uvedl ekonom Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek.
Nadměrné vzedmutí mezd může mít dvojí negativní dopad. Buď se rostoucí náklady promítnou do vyšších cen, které budou tlačit vzhůru inflaci, anebo budou firmy donucené šetřit propouštěním zaměstnanců.
Na větší inflaci by ČNB musela reagovat vyššími úrokovými sazbami. "Tím by vzrostly náklady firem na úvěry, což by snížilo jejich zisky," říká Marek David z Patria Finance s tím, že důsledkem by bylo zpomalení hospodářského růstu.
Vedení ČSA, které slíbilo pilotům vyšší platy před měsícem, se již teď snaží dohodnout s odbory na snížení mzdových nákladů. Po teroristickém útoku v Americe totiž trpí odlivem cestujících.
Většina podniků se zatím k plánovanému růstu mezd nechce vyjadřovat. Dvouletou kolektivní smlouvu už má však uzavřenou například ČEZ, a to kvůli nadcházející privatizaci. "Příští rok počítáme s nárůstem mezd o osm procent," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Méně si zřejmě polepší textilky, které patří k nejhůře placeným oborům. Podle vyšší kolektivní smlouvy vzrostou mzdy minimálně o 4,5 procenta, řekl personální ředitel Jitexu Koloman Huťťan.
