Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rychlovlaky plánovali už komunisté. Často rychlejší, než chce stát teď

  11:11aktualizováno  11:11
Politici se v posledních letech předhání ve slibech, kdy u nás lidé začnou jezdit vysokorychlostními vlaky. Jenže o modernější železnici se u nás mluví už přes třicet let. Plánovat je totiž začali už komunisté. A velkoryseji než nyní.

Mapka zamýšlených tratí v archívním čísle časopisu Železniční technika z roku 1990. | foto: Časopis Železniční technika

Ukazují to archivní čísla časopisu Železniční technika z roku 1990. Pohled do tehdejších textů však ukazuje, že jsme se od té doby v plánech nepohnuli, dokonce jsme se dostali i částečně zpět.

„V březnu 1989 byl Státní ústav dopravního projektování pověřen vypracováním koncepce vysokorychlostních tratí v ČSFR,“ uvádí v textu Jaroslav Žemlička z této organizace. Dokumentace měla objasnit prakticky to, co se stát opakovaně snaží zjistit i teď: kudy rychlé vlaky vést, ekonomickou návratnost nebo vliv na životní prostředí.

Studie na rychlovlaky popřela fyziku. Rychlejší trať = pomalejší cesta

Tehdejší koncepce počítaly se stavbou tratí na rychlost kolem dvou set kilometrů v hodině se smíšeným provozem osobních i nákladních vlaků. „Doporučujeme nové, samostatné dvojkolejné tratě zaústěné do stávajících uzlů,“ uvádí text.

Osobní vlaky měly jezdit rychlostí do 250 kilometrů v hodině, nákladní 160 kilometrů za hodinu. Celkem měla síť vysokorychlostních tratích v tehdejším Československu dosáhnout 1 600 kilometrů.

Za základ autoři studie považují trasu mezi Prahou a Ostravou a Prahou a Bratislavou. Obě trasy jsou vedené ve dvou variantách: jižní a severní. Severní počítá s trasováním přes Pardubice a Olomouc a do Ostravy, spojení na jih mělo vést odbočkou u Litomyšle a dál do Brna a Bratislavy. Jižní varianta kopírovala z velké části D1, v Brně by se trať rozdělila a do Ostravy by vedla přes Přerov.

Už tehdy autoři projektu řešili i napojení na tehdejší Německou spolkovou republiku, dokonce velkoryseji než nyní. Zatímco nyní stát počítá s tím, že na úseku z Plzně na státní hranici s Bavorskem pojede vlak většinou kolem stovky, pár kilometrů stošedesátkou, komunisté už tehdy počítali nejméně s dvoustovkou.

GLOSA: Rychlovlak není důležitý pro Česko, chce ho Evropa

Podobné je to i se spojením s Rakouskem přes České Budějovice, kde se rychlost po modernizaci zastaví na stošedesátce, i když v původních plánech za socialismu byla o devadesát kilometrů vyšší rychlost.

Už dnes je velká část této trati po modernizaci. Přesto je ale je typická rychlost na úseku Horní Dvořiště - České Budějovice 70 až 90 kilometrů v hodině a ani mezi Strančicemi a Benešovem vlaky nepřesahují stovku.

Podobně zpět jde současné vedení SŽDC i s tratí Brno - Přerov. U ní projektanti vymysleli studii proveditelnosti tak, že se vyplatí údajně vést trať jen rychlostí na 200 kilometrů v hodině. Použili k tomu jednoduchou metodu: rychlejší trať vedli mnohem delším koridorem a ještě úvratí v Přerově pro další pokračování do Ostravy (více zde).

Stále jen slova

V Česku se zatím o vysokorychlostních tratích stále jen mluví. SŽDC se ani nepodařilo vysoutěžit zakázku na studii proveditelnosti na koncept vysokorychlostních tratí, proto se rozhodla posuzovat jednotlivé tratě. Velké spory se také vedou o to, na jaké rychlosti se má stavět, velká část zdejší odborné veřejnosti se kloní k maximu 250 kilometrů v hodině, zatímco v Evropě se staví často na vyšší rychlost. Zatím nejblíže, alespoň podle slibů, je vysokorychlostní spojení do Drážďan.

Jedním z argumentů odpůrců rychlých tratí u nás je i to, že jsme malá země. Do rychlých spojení se ale vrhly i podobně velké země, jako my, například Portugalsko, Belgie nebo Nizozemsko.

Autor:



Nejčtenější

Nový ford i milion. Stát vybral šťastlivce, kteří sbírali účtenky

Účtenkovka při svém startu uživatele zarazila šíří požadovaných povolení.

Ve středu proběhlo vůbec první slosování státní účtenkové loterie. Kolem sedmé hodiny večerní, kdy měly být na adrese...

Gigantická zakázka na letadla: klient si u Airbusu objednal 430 letadel

letadlo Airbus A320neo

Pouštní Dubaj se na několik dní proměnila v obří tržiště letadel. V jednom určitě nezklame. Jak se už stalo zvykem,...



Česko se stává tygrem střední Evropy. Ekonomika mohutně roste

Řezač plamenem

Česká ekonomika i v prázdninovém vlažnějším módu mohutně rostla. Od července do září, meziročně zvýšila výkon o pět...

Škoda bude v Mladé Boleslavi vyrábět auta s čistě elektrickým pohonem

(Ilustrační snímek)

V Česku se budou vyrábět elektromobily i klíčové součástky k bateriím. Škoda Auto v pátek potvrdila, že její první...

Test dětských moučníků: svačinky bez bílkovin, zato plné cukrů a tuků

Ilustrační snímek

I když dětské snacky vypadají jako ideální školní svačina, raději zůstaňte u ovoce nebo chleba. Ty dítěti dodají...

Další z rubriky

Potrubní doprava pro lidi? Nejdřív v arabské poušti, pak v Brně

Vizualizace dopravní „kapsle“ dráhy hyperloop.

Už brzy má být zveřejněná studie, která ukáže, za jakých podmínek se vyplatí v arabské poušti přeprava budoucnosti....

Z automobilek v tuzemsku roste jen Škoda. TPCA výrazně ztrácí

Výrobní linka v kolínské automobilce TPCA (ilustrační snímek)

V tuzemsku se od začátku roku do konce října vyrobilo už 1,17 milionu vozů. Výsledný nárůst o 4,4 procenta zajistila...

OBRAZEM: Mercedes v oblacích. Emirates posouvají laťku luxusního létání

Aerolinky Emirates představily nový luxusní interiér letounu Boeing 777...

Aerolinky Emirates, jeden z nejdynamičtějších hráčů na leteckém nebi, a luxusní automobilka Mercedes-Benz, spojili...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.