Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rychlovlaky plánovali už komunisté. Často rychlejší, než chce stát teď

  11:11aktualizováno  11:11
Politici se v posledních letech předhání ve slibech, kdy u nás lidé začnou jezdit vysokorychlostními vlaky. Jenže o modernější železnici se u nás mluví už přes třicet let. Plánovat je totiž začali už komunisté. A velkoryseji než nyní.

Mapka zamýšlených tratí v archívním čísle časopisu Železniční technika z roku 1990. | foto: Časopis Železniční technika

Ukazují to archivní čísla časopisu Železniční technika z roku 1990. Pohled do tehdejších textů však ukazuje, že jsme se od té doby v plánech nepohnuli, dokonce jsme se dostali i částečně zpět.

„V březnu 1989 byl Státní ústav dopravního projektování pověřen vypracováním koncepce vysokorychlostních tratí v ČSFR,“ uvádí v textu Jaroslav Žemlička z této organizace. Dokumentace měla objasnit prakticky to, co se stát opakovaně snaží zjistit i teď: kudy rychlé vlaky vést, ekonomickou návratnost nebo vliv na životní prostředí.

Studie na rychlovlaky popřela fyziku. Rychlejší trať = pomalejší cesta

Tehdejší koncepce počítaly se stavbou tratí na rychlost kolem dvou set kilometrů v hodině se smíšeným provozem osobních i nákladních vlaků. „Doporučujeme nové, samostatné dvojkolejné tratě zaústěné do stávajících uzlů,“ uvádí text.

Osobní vlaky měly jezdit rychlostí do 250 kilometrů v hodině, nákladní 160 kilometrů za hodinu. Celkem měla síť vysokorychlostních tratích v tehdejším Československu dosáhnout 1 600 kilometrů.

Za základ autoři studie považují trasu mezi Prahou a Ostravou a Prahou a Bratislavou. Obě trasy jsou vedené ve dvou variantách: jižní a severní. Severní počítá s trasováním přes Pardubice a Olomouc a do Ostravy, spojení na jih mělo vést odbočkou u Litomyšle a dál do Brna a Bratislavy. Jižní varianta kopírovala z velké části D1, v Brně by se trať rozdělila a do Ostravy by vedla přes Přerov.

Už tehdy autoři projektu řešili i napojení na tehdejší Německou spolkovou republiku, dokonce velkoryseji než nyní. Zatímco nyní stát počítá s tím, že na úseku z Plzně na státní hranici s Bavorskem pojede vlak většinou kolem stovky, pár kilometrů stošedesátkou, komunisté už tehdy počítali nejméně s dvoustovkou.

GLOSA: Rychlovlak není důležitý pro Česko, chce ho Evropa

Podobné je to i se spojením s Rakouskem přes České Budějovice, kde se rychlost po modernizaci zastaví na stošedesátce, i když v původních plánech za socialismu byla o devadesát kilometrů vyšší rychlost.

Už dnes je velká část této trati po modernizaci. Přesto je ale je typická rychlost na úseku Horní Dvořiště - České Budějovice 70 až 90 kilometrů v hodině a ani mezi Strančicemi a Benešovem vlaky nepřesahují stovku.

Podobně zpět jde současné vedení SŽDC i s tratí Brno - Přerov. U ní projektanti vymysleli studii proveditelnosti tak, že se vyplatí údajně vést trať jen rychlostí na 200 kilometrů v hodině. Použili k tomu jednoduchou metodu: rychlejší trať vedli mnohem delším koridorem a ještě úvratí v Přerově pro další pokračování do Ostravy (více zde).

Stále jen slova

V Česku se zatím o vysokorychlostních tratích stále jen mluví. SŽDC se ani nepodařilo vysoutěžit zakázku na studii proveditelnosti na koncept vysokorychlostních tratí, proto se rozhodla posuzovat jednotlivé tratě. Velké spory se také vedou o to, na jaké rychlosti se má stavět, velká část zdejší odborné veřejnosti se kloní k maximu 250 kilometrů v hodině, zatímco v Evropě se staví často na vyšší rychlost. Zatím nejblíže, alespoň podle slibů, je vysokorychlostní spojení do Drážďan.

Jedním z argumentů odpůrců rychlých tratí u nás je i to, že jsme malá země. Do rychlých spojení se ale vrhly i podobně velké země, jako my, například Portugalsko, Belgie nebo Nizozemsko.

Autor:



Nejčtenější

Železnici hrozí chaos. Vláda zaskočila dopravce jízdným zdarma

(ilustrační snímek)

Plán vlády Andreje Babiše s bezplatným nebo téměř bezplatným jízdným na železnici pro studenty a seniory zaskočil...

Destabilizoval chod agentury a končí. Ministr odvolal šéfa CzechInvestu

Šéf CzechInvestu Karel Kučera

Ministr průmyslu Tomáš Hüner odvolal generálního ředitele vládní agentury na podporu podnikání CzechInvest Karla...



Diesely nikdo nechce. V britských automobilkách hrozí masivní propouštění

(Ilustrační snímek)

Pracovníci automobilového průmyslu ve Velké Británii mají důvod k obavám. Snaha o ukončení provozu dieselových vozidel...

PŘEHLEDNĚ: Bankovní účty pod kontrolou. Startuje revoluce v bankovnictví

internetové bankovnictví, platba, internet, účet, banka, počítač, peníze

Bankovní trh se o víkendu výrazně promění. V sobotu totiž začíná platit nový zákon o platebním styku, který finančním...

Brity pobouřila cibule v plastu z Lidlu. Mayová vyhlásila odpadu válku

Lidl začal prodávat loupané cibule v plastu. Zákazníci krok kritizují.

Britové na sociálních sítích kritizují diskontní řetězec Lidl za to, že začal prodávat loupanou cibuli v plastových...

Další z rubriky

Boeing loni dodal 763 letadel, zřejmě opět překonal rivala Airbus

Boeing 787 Dreamliner je nejmodernějším typem ze sedmičkové řady. Prototyp...

Americký výrobce letadel Boeing v loňském roce dodal zákazníkům rekordních 763 letounů a pravděpodobně tak zůstal...

Zarostlé koleje na prodej. Obce se snaží zachránit neudržované lokálky

Most přes Mladotický potok na zaniklé železniční trati Kralovice - Mladotice v...

Obce bojují proti rušení nevyužívaných lokálek, správa železnic se dlouhodobě snaží některé nevyužívané železniční...

Pražské letiště loni přepravilo rekordních 15,4 milionu cestujících

Letiště Václava Havla.

Největší české letiště loni přepravilo rekordních 15,4 milionu cestujících. Proti roku 2016 vzrostl počet pasažérů...

Najdete na iDNES.cz