Vyšší sazby euro nespasí

- Evropská centrální banka ve čtvrtek mírně přibrzdila hospodářský růst evropské jedenáctky, když zvýšila úrokové sazby o čtvrt procenta na 3,75 procenta. Podle banky byl tento krok nutný k potlačení možného rizika růstu inflace a k podpoře otřeseného eura. To od svého zavedení v lednu loňského roku ztratilo proti dolaru již 23 procent své hodnoty.
"Současný kurs jednotné měny neodráží hospodářskou sílu členských zemí eurozóny," uvedla v prohlášení banka. Oslabené euro však vzápětí po ohlášení mírného přitvrzení měnové politiky znovu sklouzlo na nové historické minimum 0,9139 dolaru.

Pád euroměny ve čtvrtek srazil i českou korunu, která zdolala další rekordní hranici, když se obchodovala za 39,69 dolaru.

Odborníci soudí, že Evropská centrální banka může kurs eura ovlivnit jen velmi málo, a čtvrteční úpravu úrokových sazeb považují za nedostatečnou. "Bylo to spíš symbolické gesto, i když cenová stabilita uvnitř eurozóny euru pomůže. Slabost euroměny je ale odrazem strukturálních problémů evropské ekonomiky," řekl ekonomický poradce spolkového kancléře Gerharda Schrödera Jürgen Donges.

S tím souhlasí i ekonom Joachim Scheide z Institutu světové ekonomiky v německém Kielu: "Zvýšení úrokových sazeb není nejlepší prostředek, jak podpořit strádající euro. Investoři totiž zatím evropské ekonomice vzhledem k pomalým reformám a příliš krátkému oživení příliš nevěří a raději přelévají peníze do silného amerického hospodářství."

Ekonomové soudí, že se na slabém euru podepsala i nedůvěryhodná politika a vystupování Evropské centrální banky. Proti zvyšování sazeb se postavil například francouzský ministr financí Laurent Fabius, který varoval před zbrzděním hospodářského růstu eurozóny. "Euru tím stejně nepomůžeme," řekl ministr. "Hlavním problémem banky je, že její představitelé většinou nemohou najít společnou řeč, a to důvěře v euro moc nepomáhá," míní Petr Svoboda z vídeňské Raifeissenbank.