"Lidé se navzdory očekávání střemhlav vrhli do odložené spotřeby. To jistě nevypovídá nic dobrého o jejich ekonomickém myšlení, zvláště když uvážíme, že je letos čeká výrazné zpomalení růstu životní úrovně. Mohli se předzásobit ve formě úspor," míní Viliam Pätoprstý z UniBanky.
Ale podle psycholožky Júlie Štermenské platí, že čím více peněz člověk má, tím více si chce zvyšovat životní úroveň. "Ta tu byla několik let nízká, takže lidé si chtěli dopřát slušnější standard," říká.
Pätoprstý vypočítal, že loni měli lidé o 30,5 miliardy korun více příjmů než předloni. Úspor v bankách ale nepřibylo, stále v nich zůstává necelých 400 miliard. Možná i proto, že úroky byly na historicky nejnižší úrovni.
Ve skutečnosti však ceny rostly tak pomalu, že úroky inflaci pokryly a peníze ještě i vydělaly. Ale ti, co chtěli šetřit či investovat, spíše mysleli na podílové fondy a životní pojistky.
"Když chce u nás člověk ušetřit na něco většího, musí spořit delší dobu. Je to tedy cíl vzdálený, ale u člověka více vyhrávají blízké cíle. Někdo si raději koupí auto, které bude splácet dva roky, než dům, který bude splácet deset let," vysvětluje Štermenská.
V lednu až listopadu 2002 měli obchodníci v průměru za měsíc tržby přes 26 miliard, v prosinci až 32,6 miliardy korun.
