Středisko cenných papírů eviduje sedmnáct firem obchodovaných na burze a RM-Systému, kde drží majoritní akcionář alespoň devadesátiprocentní podíl, který umožňuje od července vyvlastnění menšinových spolumajitelů.
"Jde o 85 330 minoritních akcionářů, kteří vlastní téměř pět milionů akcií. Ostatní emise, kterých se zákon týká, nejsou obchodovány na veřejných trzích a informace o nich nezveřejňujeme," uvedl šéf Střediska cenných papírů Bedřich Janáček.
Těch "ostatních" akciových firem je odhadem čtyřikrát více, celkem tedy hrozí vytlačení" akcionářů ve stovce společností. Podle Ochranného sdružení minoritních akcionářů se nucený výkup může týkat až milionu lidí, přesné číslo však nelze zjistit.
Vyvlastnění by mohly využít například České Radiokomunikace. Firma Bivideon v nich drží více než 94 procent a dohaduje se s malými akcionáři na ceně, za kterou je vykoupí.
Nabízí 450 korun za akcii, analytici považují za přiměřenou cenu 600 korun a malí akcionáři chtějí 850. Bivideon už na valné hromadě prosadil odkup jiným, komplikovanějším způsobem, který drobní akcionáři napadají. Radiokomunikacím patří 40procentní podíl v T-Mobilu.
Se změnou zákona toto a další podobná vyjednávání končí. Odhadce vybraný firmou určí výkupní cenu, menšinoví akcionáři mohou napadnout cenu u soudu a čekat.
Vytěsňování menšinových podílníků vložil do zákona poslanec ODS Vladimír Doležal, aby se trh vyčistil od drobků, které vznikly kuponovou privatizací. Poslanec vládní ČSSD a expert přes ekonomiku Jan Mládek tomu zase říká východ ze slepé uličky kuponové privatizace, která vytvořila z 1700 podniků veřejně obchodovatelné firmy.
Samotný princip výkupu existuje v několika evropských státech jako pojistka. Někdy totiž majitelé drobných podílů blokují a soudně napadají určitá rozhodnutí jen za účelem vlastního obohacení.
Problém v českém zákonu vidí právníci v tom, že současný paragraf nemusí zaručit férovou výkupní cenu akcií. Znalce vybírá a platí silnější majoritní vlastník. "Budu radit klientům volit znalce tak, aby nebylo jeho stanovení ceny napadnutelné," říká Ondřej Havránek z advokátní kanceláře Weinhold Legal.
V Německu, Polsku či Británii se vyvlastnění týká jen společností kotovaných na burze, u kterých se cena určuje průhledněji. Drobní akcionáři navíc mohou výkup zablokovat, pokud jich nesouhlasí alespoň polovina. A cenu přezkoumává nezávislý expert.
Komise pro cenné papíry s ministerstvem financí připravují novelu. Její přijetí může trvat i déle než rok, do té doby bude možné vyvlastňovat za starých podmínek.
