Není běžné, aby se lidé hrnuli pracovat do země, kde jsou několikanásobně nižší mzdy. Přesto se nyní ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček snaží zprovoznit novou „gastarbeiterskou linku“ Tampere–Brno.
Vychází tak vstříc požadavkům v Brně sídlících IT firem, které prahnou po čerstvých absolventech technologických oborů. A tak loví tam, kde teď mají opačné problémy, což je nyní i Finsko.
Hudečkův připravovaný projekt dobře ilustruje situaci, která v Brně panuje. Překotný rozvoj zaměstnavatelů v oblasti informačních technologií vede k tomu, že jsou lidé z oboru čím dál cennějším zbožím.
Univerzity nalákaly investory
Že v Brně v poslední dekádě vznikala vědecká střediska, není v českém kontextu nijak výjimečné. V moravské metropoli ale veřejná centra, poháněná evropskými fondy, ve velkém doplňovala ta soukromá.
Díky informačním technologiím město jen přes CzechInvest získalo v uplynulých deseti letech 26 investic, které s sebou přinesly 3,5 tisíce pracovních míst. Nyní tam vyvíjí firmy jako IBM, Honeywell, NetSuite nebo Red Hat. Nedávno oznámila rozšíření svého brněnského střediska německá firma SAP, která v nové inovační laboratoři zaměstná osmdesát lidí.
„Je tu dostatek kvalitních univerzit a zkušených specialistů, mezi nimiž hledáme nové kolegy do týmu. To se týká jak čerstvých absolventů, tak softwarových architektů a vývojářů s víceletou praxí,“ vysvětluje vedoucí brněnské laboratoře Marko Mund, proč padla volba právě na Brno.
Stejné důvody přitáhly a přitahují do Brna i ostatní firmy. A jejich přítomnost je patrná na první pohled. Když se před osmi lety prodlužovala tramvajová linka číslo 12 na konečnou Technologický park, nacházela se točna takříkajíc uprostřed ničeho. Dnes ji obklopují sídla firem, která navazují na rozšiřující se areál Vysokého učení technického.
Loga domácích či zahraničních firem se však objevují i v blízkosti bohunického kampusu a dominují také kancelářským komplexům v centru. A i když sem tam používané přirovnání ke kalifornskému Silicon Valley budí spíše úsměv, je jasné, že se jihomoravská metropole dostala na mapu center technologického byznysu.
Studie: Brno je stále levné. I Poláci chtějí víc
I na té středoevropské (respektive „Visegrádské“) má ale pozici jakéhosi otloukánka. Podle statistik personální agentury CPL a realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield je oproti Polsku, Slovensku či Maďarsku velmi levné. A to jak v cenách za pronájem kanceláří, tak pokud jde o průměrné platy.
I v menších polských městech – Poznani, Krakově či Vratislavi – jsou základní náklady na zřízení vývojového centra či pobočky znatelně vyšší.
Platy specialistů na IT ve střední Evropě
„V Česku byly obecně vždy nižší mzdy, vymykala se tomu jenom Praha. V Brně jsou nižší náklady na život, takže mzdy tak vysoko nejsou,“ říká Michaela Kafková z CPL.
Polsko šlo navíc podle ní v poslední době mzdově nahoru. „Dříve jsme dovedli přetáhnout pracovníka z Polska do Čech či na Moravu. Teď ale často oponuje s tím, že doma si vydělá víc,“ dodává.
Firmy i proděkan: Mzdy jdou nahoru a dohání Prahu
Tyto statistiky sice popisují stav, ale již dostatečně neobjasňují příčiny. Navíc podle názoru v Brně působících firem i lidí z oboru totiž jihomoravská metropole už nějaký čas nění ani nijak zvlášť levná.
Sehnat zkušeného odborníka či „jenom“ absolventa je totiž v Brně čím dál těžší a přetahovaná se vyostřuje. Podle proděkana fakulty informačních technologií VUT Vítězslava Berana navíc nelze v blízké budoucnosti očekávat, že by se poměry na pracovním trhu měnily ve prospěch rostoucích a přibývajících firem. Spíš naopak.
Na univerzitách jsou nyní slabší ročníky. „Navíc můžeme očekávat spíše trend zvyšování tlaku na kvalitu namísto kvantity,“ uvádí Beran.
Firmy ostatně na brněnských školách dávno zaměstnance loví. „Sedmdesát procent našich absolventů během studia buď naplno, nebo alespoň částečně pracuje,“ potvrzuje Beran s tím, že 99 procent lidí sežene práci v oboru hned po promoci. Tedy kdo chce, ten pracuje.
Pomalu se to podle Berana projevuje i na výši mezd, o které si absolventi říkají. „Podle mě jsou občas extrémně přeplacení,“ říká, přestože si uvědomuje, že v Praze jsou v oboru mzdy ještě vyšší, byť spíš o jednotky než desítky procent. „Upřímně řečeno se divím, že ještě nevznikají vyšší odborné školy pro programátory. Firmy většinou nepotřebují inženýry, ale lidi s určitou schopností,“ dodává proděkan.
Společnosti, jako je zmíněný americký Red Hat nebo pražské studio STRV, se shodují na tom, že v Brně se odborník sežene levněji než v Praze. Zároveň však zpochybňují, že by rozdíly byly tak výrazné, jak naznačuje statistika CPL.
Kromě nadnárodních firem, které díky své velikosti hrají na lokálním pracovním trhu významnou roli, jsou tu i společnosti, které v Brně vznikly. To je případ třeba jediné české firmy, která to dotáhla až na americkou burzu – antivirové společnosti AVG. Rozvoj v poslední dekádě potom z bezprostřední blízkosti zažili zakladatelé firmy Y Soft.
I firmy z Brna hledají lidi v Praze i zahraničí
Kdyby to šlo, Y Soft by podle svého šéfa Václava Muchny hned nabral čtyřicet až padesát vývojářů. Kvůli tomu, že v domovském Brně měla firma, která svá tisková řešení prodává po celém světě, už velký problém sehnat pracovníky, otevřela pobočku v Praze.
„Zvyšujeme tím šanci na úspěch. Nezáleží nám totiž, zda pozici obsadíme v Brně nebo v Praze,“ zdůvodňuje tento krok. V plánu má, že se rozšíří do Ostravy, kde by chtěl založit speciální tým.
Do Prahy měl ze stejného důvodu namířeno i vyhledávač letenek Kiwi.com (donedávna Skypicker - o rebraningu jsme psali zde). Nakonec se ale rozhodl ještě zůstat „pod jednou střechou“ v Brně.
Podle ředitelky Lucie Brešové se k tomuto řešení přiklonil kvůli tomu, že se začalo dařit lákat zahraniční zaměstnance. „Hodně rozjíždíme nábor v zahraničí, máme lidi z Brazílie nebo Ruska. A i když nepočítám Slováky, tak už je náš každý čtvrtý zaměstnanec cizinec,“ prohlašuje.
Možná se mezi nimi v budoucnu objeví i Finové, které přiláká ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček. Zatím ale určitě zůstanou stěžejním zdrojem zaměstnanců brněnských firem školy.
I když se totiž začíná dařit lákat do Brna zahraniční zájemce, podle Hudečka nebo i šéfa brněnského Red Hatu Radovana Musila je limitem dopravní infrastruktura. „Na frekventované letiště to je nejblíž do Vídně, ale i tak cesta kamkoli po Evropě zabere příliš mnoho času,“ konstatuje Hudeček.
