Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


České tankové pivo válcuje Evropu. Za ním jde i tuzemská hospodská kultura

  5:00aktualizováno  5:00
Plzeňský Prazdroj hlásí patnáct, Krušovice sedm, Staropramen pět a Budějovický Budvar také pět. Právě tolik hospod s tankovým pivem už zprovoznily přední české pivovary jen ve Velké Británii. Pivo čepované z cisterny je viditelným trendem českého pivního exportu. Vývoz piva však roste ve všech formách a spolu s ním vzniká v zahraničí stále více hospod českého typu.

V rakouském Schweizerhausu si český Budvar oblíbili. | foto: Schweizerhaus

Tuzemské pivovary loni vyvezly do zahraničí 4,4 milionu hektolitrů piva. V posledních letech se však zdaleka neomezují na pouhý produkt. Pivovary stále častěji exportují spolu s pivem tradiční českou hospodskou kulturu. Zahraniční pivaři se tak už nemusí omezovat jen na plech či lahve, ale mohou si vychutnat čepované pivo z tanku od vyškoleného hostinského v atmosféře, která se ničím neliší od klasické české hospody.

iDNES.cz ve spolupráci s čtyřmi největšími pivovary sestavila mapu takových míst ve vybraných zemích. Zdaleka se nejedná o kompletní seznam. Distribuce nezřídka funguje přes nadnárodní vlastníky a ani pro pivovary není lehké zjistit, kde jejich produkty vlastně končí. O aktuálních trendech však mapa vypovídá dostatečně.

Vybrané pivnice a restaurace v Evropě, kde se čepuje české tankové či sudové...

KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ - Vybrané pivnice a restaurace v Evropě, kde se čepuje české tankové či sudové pivo.

Vývoj se ubírá především dvěma směry, které se částečně překrývají. Tím prvním je, že tuzemské pivovary expandují se svými značkovými hospodami do zahraničí. Často se tak děje formou franšízy nebo jiného druhu spolupráce s hostinským. Na koncepty známé z Česka, jako Potrefená Husa, Šalanda nebo Kozlovna, čím dál častěji narazíte i v cizině.

Pokusným králíkem je v tomto směru Slovensko. Loni otevřela v Bratislavě první značková hospoda Krušovic. Na rozdíl od Česka se však nejmenuje Šalanda, ale Rudolfinum. Podnik se svými českými sestrami spojuje symbol koruny, kterým se královský pivovar pokouší propojit značku s císařem Rudolfem II.

„Otevření dalších restaurací na Slovensku je v jednání,“ říká Vladimíra Kučiaková, která má na starosti export českých značek pivovarů skupiny Heineken. Další značkové restaurace Krušovic existují v Maďarsku.

Minipivovary zpestřily naši práci, říká sládek velkopivovaru Staropramen

Právě Krušovice získaly podle Kučiakové v rámci skupiny status mezinárodní značky. Vlastník tak klade na zahraniční expanzi zvláštní důraz. „Exportujeme samozřejmě i Starobrno nebo Březňák, ale pouze Krušovice mají status mezinárodní značky. Jsou třeba sponzorem mistrovství světa v hokeji,“ vysvětluje Kučiaková.

Podobné plány má také Staropramen. Ve slovenské metropoli už funguje značková restaurace Naše Hospoda. „Ve výstavbě je další, opět v Bratislavě,“ dodává mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová. Na Slovensku fungují i dvě hospody s názvem Budvarka a řada podniků má v názvu Pilsner Urquell, který je pravděpodobně nejznámějším českým pivem v zahraničí.

Zda se značkové hospody rozšíří ještě dále od hranic Česka, je otázkou. „Je to stále poměrně nový koncept a třeba Británie a Rusko jsou už dobře zajeté, proto to zatím nechceme měnit,“ dodává Kučiaková.

Británii válcují tanky

Druhým trendem, který se z Česka šíří Evropou, je pivo z tanku. Provozy vybavené obřími nerezovými cisternami je možné spatřit v řadě zemí, největší popularitu si však získávají ve Velké Británii.

„V zemích, kde jsme tanky zavedli, roste spotřeba čepovaného piva v řádu desítek procent ročně. Nejvíce se našeho tankového piva mimo Česko vypije na Slovensku, kde má budování tankových hospod delší historii než na ostatních exportních trzích. Opravdový boom zažívá naše pivo v Anglii, kde jsme otevřeli v posledních letech 15 tankových hospod. Prodej našeho čepovaného piva zde meziročně (2015/2016) stoupl téměř o 80 procent,“ vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Integrace skrz vaření piva. Sládci šíří v Londýně slávu českých ležáků

Ať už jde o londýnský Kupp a Krušovice, liverpoolský The Viking a Budvar či Hare and Hounds v Brightonu, kde mají v nabídce Staropramen, své tanky mají v britských pubech všechny velké české pivovary. Výčepní z ostrovů navíc často procházejí školením, jak správně pivo po česku čepovat. Britský způsob se od tuzemského podstatně liší a chuti by neprospíval.

V případě tankoven je propojení mezi pivovarem a hostinským obzvlášť úzké. Relativně vysoká investice do tanků, které se nezřídka stávají nepřehlédnutelnou součástí interiéru, značí, že majitel podniku počítá s dlouhodobější spoluprací a pravděpodobně rychle nezběhne ke konkurenčním značkám.

Fotogalerie

„Počet tankových hospod chceme nadále zvyšovat,“ říká proto mluvčí Budvaru Petr Samec. Národní podnik dodává Budvar například do tankovny Drevny Kocur v Poznani.

Polský trh je zatím ve srovnání s ostatními sousedy českou hospodskou kulturou pokryt relativně málo. Drevny Kocur však už na svých webových stránkách poptává volné prostory hned v několika dalších polských městech, takže lze předpokládat, že se tam české pivo z tanku brzy rozšíří. „Koncem uplynulého roku jsme otevřeli tankové restaurace také v Maďarsku a Irsku,“ dodává Jurina z Prazdroje další příklady zemí, kam se české tankovny v poslední době dostaly.

Odolávají jen Bavoři

Budvar má se sudovým pivem poměrně silné zastoupení v Rakousku, kde je historicky velmi dobře znám díky proslulé vídeňské zahrádce Schweizerhaus, kde se budějovické pivo točí nepřetržitě už 91 let.

Podle majitele restaurace Karla Kolarika fungoval Schweizerhaus v minulosti jako „okénko do světa“, takže se Budvaru dařilo držet vysoké povědomí o značce na západních trzích i v dobách komunistického režimu.

Ani v Německu není potřeba českou hospodu složitě hledat. Zájem o českou pivní kulturu tam uspokojuje především Pilsner Urquell a Budvar, přičemž zejména Berlín je hostinci v českém stylu doslova posetý. Dost hostinců s českým točeným je také v Lipsku, Drážďanech či Hamburku. Staropramen, krušovice a budvar si lze pak díky síti hospod Wenzel Prager Bierstuben dát na český způsob i v menších městech, jako je Halle, Chemnitz či Magdeburk. Jen Bavorsko, tradiční pivní země s vlastní silnou hospodskou kulturou, která se velmi podobá té české, zatím odolává.

Specifická situace je pak například ve Švédsku, kde se střetávají hlavně Krušovice se Staropramenem. „Krušovice mají ve Švédsku prémiový status a ceny jsou vyšší než třeba u Heinekenu,“ říká Kučiaková. Švédsko však zůstává své a v tamních restauracích je obvyklé spíš upřednostnění vlastního jména. Loga pivovarů tak zůstávají upozaděny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Žena na pohovoru (ilustrační snímek).
Soulad mezi postoji zaměstnance a vedením firmy je vzácný, říká poradce

Jen každá desátá firma se shoduje s postoji svých zaměstnanců. Při přijímání nových pracovníků je proto vhodné přeskočit fráze jako „změňte s námi svět“ a...  celý článek

Ilustrační snímek
Rumové aroma může být od dubna zakázané. Potravinářská komora protestuje

Potravinářská komora se důrazně ohradila proti tvrzení, že látka, která dává českému „rumu“ tradiční aroma, je rakovinotvorná. Podle ní zdraví spotřebitelů...  celý článek

Smoothies jsou husté nápoje z rozmixovaného ovoce a zeleniny.
Lidé hledají nové cesty, jak investovat. Začínají půjčovat firmám

Ekonomice se daří a lidé hledají nové cesty, jak investovat. Peníze v bankách téměř nic nenesou, investice do akcií či komodit zase vyžadují spoustu času. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.