Vývozci ropy ve Vídni přiškrtili kohoutky

Sotva začala ropa po dosažení rekordních maxim v loňského roku v posledních týdnech částečně zlevňovat, chystají největší producenti této strategické suroviny omezení její těžby. To by mohlo vést i k opětovnému zvýšení její ceny, a tím pádem i ke zdražení pohonných hmot. Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) totiž včera ve Vídni oznámili, že o pět procent, tedy o 1,5 milionu barelů, sníží svou denní produkci s platností od začátku února.

Rozhodnutí bylo podle zástupců zemí OPEC přijato jednomyslně. A to přesto, že ještě na začátku týdne se mezi jednotlivými státy vyskytovaly rozpory o rozsahu snížení produkce. Jestřábi jako Írán a Katar chtěli vývoz snížit nejméně o dva miliony barelů denně, proamerická Saúdská Arábie zase chtěla snížení méně razantní. Výsledkem je kompromis.

"Zásoby ropy se zvyšují a ve druhém čtvrtletí by mohlo dojít k výraznému poklesu cen," zdůvodnil krok generální tajemník OPEC Ali Rodriguez a dodal: "Chceme udržet na trhu stabilitu a samozřejmě i ceny." "Kdybychom zachovali dosavadní úroveň produkce, zahltili bychom trh," doplnil ho saúdskoarabský ministr pro ropu Ali Naimi.

Země OPEC předpokládají, že poptávka po ropě se bude snižovat kvůli očekávanému zpomalení hospodářského růstu nejsilnějších ekonomik světa v čele s USA a také s blížícím se koncem zimy, který omezí zájem o topné oleje.

Jejich cílem je přitom udržet cenu ropy v rozmezí 22 až 28 dolarů za barel. Za ideální úroveň snesitelnou pro producenty i největší dovozce je odborníky považována hranice 25 dolarů.

V posledních dnech se severomořská ropa Brent prodávala o přibližně dolar dráže, lehká americká ropa stála něco málo přes 28 dolarů. Ještě před čtvrt rokem přitom cena barelu této suroviny stála téměř 35 dolarů.

Největší spotřebitelé ropy, tedy Spojené státy americké a Evropa, se však obávají, že nejnovější omezení produkce znovu vyžene ceny ropy k této úrovni. "Existuje i riziko, že současné zpomalení ekonomického růstu ve světě se tím ještě prohloubí," prohlásil Gary Ross z americké konzultační firmy PIRA Energy.

Rozhodnutí zemí OPEC tvrdě kritizovali také zástupci londýnského Centra pro globální energetické studie (CGES): "Aby nedošlo k vážnému ekonomickému zpomalení, potřeboval by svět ceny ropy pod hranicí 20 dolarů za barel. Zdá se, že OPEC si myslí, že světová ekonomika může v pohodě ustát ceny ropy okolo 30 dolarů za barel. Ale mýlí se," tvrdí CGES s tím, že i při relativně nízké poptávce v letošním roce bude mít svět před příští zimou opět velmi nízké zásoby ropy.

Evropa a Spojené státy se obávají, že dražší ropa způsobí i růst cen pohonných hmot. To by kromě zvýšení inflace mohlo vyvolat i nevoli řidičů. "Všichni distributoři samozřejmě reagují pružně na vývoj cen ropných produktů. Nyní jsou ceny benzinů dokonce nižší než před rokem, ale bohužel je otázka, jak dlouho.

Pokud se ceny ropy vrátí na 30 dolarů za barel, tak lze čekat i u pump návrat cen pohonných hmot na úroveň loňského podzimu," vidí budoucnost cen u čerpacích stanic v České republice Vladimír Vacek ze společnosti Shell. Tehdy stál v ČR litr benzinu okolo 31 korun.

Ceny ropy na oznámení plánovaného kroku OPEC zatím nijak výrazně nereagují."Na světových trzích jdou ceny zatím dolů. Rozhodnutí zemí OPEC omezit produkci o 1,5 milionu barelů denně se totiž očekávalo a investoři s ním již počítali. V současnosti proto dochází k realizaci zisků a ta sráží ceny," potvrdil Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum s tím, že například březnové kontrakty na ropu Brent zlevnily od úterka do středy večer o více než sedmdesát centů za barel.

"Z dlouhodobějšího hlediska se domnívám, že ropa půjde mírně nahoru.
Pravděpodobně však zůstane pod třicetidolarovou hranicí za barel. Rozhodně neočekávám ceny, které by se začaly blížit ke čtyřiceti dolarům," domnívá se Pírko.