Pokud jí tento plán vyjde, stane se Constellation největším světovým producentem vín a předstihne v produkci dosavadního lídra E&J Gallo Winery.
Vedení Hardy's svým akcionářům souhlas s fúzí "při neexistenci jakékoliv vyšší nabídky jednoznačně doporučilo". Přislíbená cena je totiž o 37 procent vyšší než činila na začátku týdne tržní cena australského výrobce na burze.
Management tak popírá, že by se mu ozvalo více zájemců, ale odborníci mají jiný názor. Stále častěji se spekuluje o tom, že o lákavé sousto by mohli projevit zájem i jiní velcí hráči na trhu, jako třeba britské Diageo, francouzský Pernod Ricard nebo australský Foster's.
"Existuje reálná šance, že se nyní po oficiálním oznámení fúze objeví další, vyšší nabídky," potvrdila například JP Morgan v jedné ze svých analýz.
V plánech obou společností se hovoří o fúzi, ale podle odborníků nepůjde o spojení rovných. "Každý v USA to považuje za převzetí Australanů, a nikoliv fúzi," potvrdil analytik UBS Warburg David Robertson.
Akcionáři BRL Hardy's mají o spojení hlasovat v březnu a oba managementy doufají, že její uskutečnění pak bude otázkou jednoho dvou měsíců.
To ovšem za předpokladu, že tento krok schválí antimonopolní orgány, a hlavně, že se opravdu neobjeví další zájemci a nerozpoutá se mezi nimi o BRL Hardy's válka.
Plánovaná fúze obou firem je dalším příznakem stále těsnějších vztahů mezi vinaři z USA a Austrálie.
Tradiční evropští producenti, jako jsou třeba Francie nebo Itálie, sice již nemají příliš mnoho zástupců v žebříčku největších producentů na světě, stále však trhu s vínem celkově dominují.
Teď však stále více hrozí, že by jejich pozice v tomto sektoru mohla být podkopána.
Původně se australští exportéři vína orientovali na Velkou Británii, ale nyní se přiklánějí spíše k USA, kde z trhu začínají vytlačovat etablované francouzské a italské producenty.
Tento směr naznačila v roce 2000 společnost Foster's, když za 1,5 miliardy dolarů koupila kalifornského výrobce vína Beringer. Díky této fúzi Foster's zdvojnásobila svou velikost i zámořské zisky.
Poté následoval "drzý" pokus Hardy's o koupi amerického producenta Kendall-Jackson. Poté, co se tato neveřejná společnost stáhla z trhu, rozhodl se Hardy's uzavřít partnerství právě s Constellation.
Tyto kroky přispěly k výraznému nárůstu australského exportu do USA, které pro něj představují druhý největší zámořský trh hned po Británii.
I když podíl Austrálie na globálním trhu činí pouhých pět procent, země je již čtvrtým největším exportérem vína. Vzhledem k tomu, že v roce 1991 vyvezla víno jen za 180 milionů australských dolarů, jde o pozoruhodný výkon.
Analytikové připisují tento mezinárodní úspěch řadě faktorů - od dominantního postavení supermarketů jako hlavních prodejců vína po zaměření producentů na značku a kvalitní výrobky bez narušení cen způsobeného nasycením spodní části trhu.
Australští producenti také přispěli k "demystifikaci" vína pomocí vysvětlujících vinět a označováním vína podle druhu hroznu jako Cabernet Sauvignon, Merlot nebo Chardonnay místo podle regionu, jak činí francouzští producenti.
"Mají podobnou výrobní a zpracovatelskou techniku a také vyrábějí podobný styl vína s lehčí, více ovocnou chutí, která zákazníkům vyhovuje," říká David Cooke, analytik sektoru nápojů v ABN Amro v Sydney.
"I vinice obou zemí jsou často větší než v Evropě," dodává Cooke, což jim dává vysokou efektivnost. Díky tomu místní producenti vyrábějí vysoce kvalitní víno za konkurenční cenu. Průměrná velikost vinice ve Francii je menší než dva hektary.
V Austrálii, kde situaci napomáhá dominantní postavení čtyř velkých producentů, Foster's Beringer Blass, Southcorp, Hardy's a Orlando Wyndham, již vlastní Pernod Ricard, jde o 111 hektarů.
