Není v Česku a na Slovensku moc podnikatelů, kteří se mohou pochlubit tím, že pracují pro ozbrojené složky Spojených států. Michal Weis, spolumajitel firmy IBL Software Engineering, však může. Americké letectvo využívá meteorologický software, který v jeho firmě na Slovensku naprogramovali.
„Šli jsme tam spolu s britským ministerstvem obrany. Ukazovali jsme jim, co umíme. A jeden plukovník se zeptal na řešení jednoho konkrétního problému. Kolega to tam během deseti minut spočítal. Plukovníkovi spadla brada: ‚Za něco takového jsme utratili milion dolarů, trvalo to šest měsíců a nefungovalo to,‘“ vypráví muž, který letos získal slovenský titul EY Podnikatel roku.
Těsně po listopadovém převratu, ještě během vysokoškolských studií, se stal jedním z prvních zaměstnanců bratislavské antivirové společnosti Eset. Ve druhé polovině 90. let se však rozhodl jít vlastní cestou a spolu s německým společníkem založili firmu, která začala vyvíjet profesionální software pro meteorologii. K té ostatně neměl daleko, jeho matka pracovala pro Slovenský hydrometeorologický ústav.
Obchodníci s počasím. Energetikům šetříme miliony, říká meteorolog |
Po více než dvaceti letech má IBL Software Engineering zákazníky ve více než 80 zemích. Kromě amerického letectva jeho programy používá také britský Met Office, mnohá letiště a letecké společnosti, jako Delta Air Lines. V Česku s ním pracuje armáda i hydrometeorologický ústav. V meteorologické branži IBL dosáhla stejně silného postavení jako Eset v počítačové bezpečnosti.
„Počasí samo o sobě nikoho nezajímá. Nikoho nezajímá, jestli bude pět nebo sedm stupňů, protože takový rozdíl nepocítíme. Jde o rozhodnutí, které na základě toho učiníme,“ říká Weis. Pokud člověka zastihne déšť, to nejhorší, co se stane, budou promoklé šaty. Ale zemědělcům může jít o ztráty za desítky milionů eur, v letectví či obraně dokonce o ztráty na životech.
Na základě informací o počasí se dají dělat i ekonomická rozhodnutí. Když v obchodě vědí, že bude teplo, objednají více zmrzliny. Weis zmiňuje britskou studii, podle níž se každá investice do přesnější interpretace a předpovědi počasí vrátí na úsporách a vyšším ekonomickém výkonu padesátkrát. Celosvětově může jít o triliardy dolarů.
Získat meteorologická data v současné době podle něj nepředstavuje problém. „Modely, satelity, pozorovací systémy, srážkoměry produkují množství dat. Jsou to kvadriliardy čísel. Data dnes přibývají mnohem rychleji než výpočtové kapacity. A náš software umí z modelů, z té hromady dat, vytáhnout ty správné informace, které umožní meteorologovi porozumět, co se děje,“ vysvětluje Weis.
Padesát odstínů budoucnosti
„Počasí je nevypočitatelné, ale stejně ho počítáme na počítači. Dáme data dohromady, několik hodin běží simulace a nějaká verze budoucnosti. Ale my nevíme, jestli je to ta správná verze. Funguje tu efekt motýlích křídel, malá změna na začátku může vyvolat velkou změnu na konci,“ říká Weis.
Kdo na to má výpočetní kapacitu, může dál. „Vznikne například padesátka různých verzí budoucnosti. A každé z nich se přiřadí určitá pravděpodobnost,“ uvádí Weis. Ale na to lidé nejsou připraveni. „Když někomu řeknete, že bude na 70 procent pršet, co to znamená? Má si vzít 70 procent deštníku? To nejde. Ale u firem pravděpodobnost umožňuje řízení rizika, co je pro ně ještě akceptovatelné,“ dodává.
Nechat předpověď pouze na tom, co řekne počítač, podle něj nelze. „Vždy tam musí být meteorolog. Představte si, že by se někde spustila evakuace lidí jen proto, že počítač něco spočítal. To nejde. Rozhodnutí a zodpovědnost člověka tam je a ještě dlouho bude,“ prohlašuje podnikatel, který se považuje za softwarového geeka. Programovat uměl už v devíti letech.
Co se dá nejhůře předpovědět? „Především náhlé a lokální změny, třeba tornáda. To je něco velmi lokálního a vzniká to na základě místních jevů. Ale řada věcí se dá předpovědět na několik dní dopředu. Data jsou, jen se často nedostanou k lidem,“ tvrdí Weis.
IBL Software Engineering teď s anglickou vládou a jedním z velkých provozovatelů vzdálených úložišť vytváří platformu, která by tato data zpřístupnila pro miliardy lidí na světě. „Z těch velkých dat, která se už dneska nedají zpracovat, budeme schopni dodat lidem ty kousky, které potřebují,“ uvádí Weis. Hotovo má být v příštím roce.
