Platforma Xixoio se už od počátku nezdála některým českým odborníkům. Řadí se mezi ně třeba CEO společnosti Bit.plus Martin Stránský. Ten pro iDNES.cz uvedl, že tokenizace, kterou se Xixoio zabývala, může být v jistých ohledech zajímavá. Nicméně to, jak firma pojala svůj produkt, nedával žádný smysl.
Platforma XiXoio několik měsíců nabízí zhodnocení peněz. Klade si za cíl vytvoření alternativního finančního systému s využitím decentralizované databáze. Význam celého systému tkví v tom, že firmy prostřednictvím něj mohou vydávat tokeny, díky nimž mají možnost financovat vlastní rozvoj.
„Xixoio emituje digitální aktiva (tokeny) vázané na reálná aktiva (firmy, nemovitosti, stroje atd.) a tyto tokeny zapisuje na blockchain. Můžete si to představit trochu jako digitální akcie firmy,“ píše společnost na svém webu.
V sídle digitálního obchodníka Xixoio zasahovala policie. Zadržela šéfy firmy |
Nyní ale celý projekt čelí policejnímu vyšetřování. Týká se zakladatele firmy Richarda Watzkeho a šéfa představenstva Henryho Ertnera kvůli podezření z podvodu a praní špinavých peněz. Oba během úterý skončili v cele předběžného zadržení s návrhem na vzetí do vazby.
Produktový manažer investiční platformy Portu Jakub Valníček uvedl, že projekt vzbuzoval pochybnosti již od svého počátku. „To lze vzhledem k vyšetřování policie hodnotit jako správný krok. Podvody velkého rozměru českým investorům zdaleka nevyhýbají, proto je důležité apelovat na opatrnost a prověřování všech investičních příležitostí, jakkoliv slibné výnosy mohou prezentovat,“ řekl ČTK.
Od počátku šlo o rizikový projekt
Když Richard Watzke celý projekt zakládal, sliboval držení jakéhosi virtuálního dluhopisu, jehož hodnota poroste o stovky procent. Při nákupu ale musel zákazník podepsat podmínky, za nichž se společnost Xixoio vyvazovala z důležitých povinností. Vyhradila si, že nemusí tokeny splatit a peníze může převést i mimo firmu. Investoři tak neměli téměř žádné záruky, že se jim jejich peníze někdy vrátí zpět. Sám Watzke ale dřív sliboval, že se investoři neměli čeho bát.
„Děláme Xixoio ve vlastní zemi, podle zákonů této země, neschováváme se někde na Kypru. Šli jsme za Českou národní bankou, šli jsme za právníky i daňovými experty a chtěli jsme vědět, jestli na něco potřebujeme licence. Řekli jsme jim: Pánové, chceme vše udělat podle regulí, tak co máme dělat. Řekněte, podle jakého práva to máme udělat,“ řekl koncem loňského roku Watzke portálu Seznam Zprávy.
Sama Česká národní banka v prosinci loňského roku upozornila na prezentaci této společnosti vůči veřejnosti. To podle nich totiž mohlo vzbuzovat mylný dojem, že obchodní model Xixoio a její podnikání byly Českou národní bankou schváleny, povoleny nebo alespoň zčásti regulovány.
„Společnosti Xixoio a. s. nebylo uděleno žádné povolení České národní banky k podnikání na finančním trhu. Česká národní banka pouze v minulosti zodpověděla několik specifických dotazů společnosti, jako tomu je v případě jakéhokoliv tazatele, který splní podmínky podání tzv. kvalifikovaného dotazu. Vyjádření České národní banky ke kvalifikovaným dotazům vychází z konkrétních okolností popsaných tazatelem. Tyto závěry nepředstavují žádnou formu povolení k činnosti. Česká národní banka v této souvislosti uvádí, že činnost společnosti Xixoio a. s. spočívající ve vydávání tokenů sama o sobě nepředstavuje činnost podléhající dohledu ČNB,“ uvedli zástupci ČNB na svých webových stránkách před pár měsíci.
S projektem Xixoio byl spojen i finančník Radovan Vávra. Ten pomocí platformy chtěl prodávat chytré elektroměry. Nakonec ale ke spolupráci nedošlo. Skončila v době, kdy vypukla ruská válka na Ukrajině. I kvůli současné aféře se ale Vávra k projektu znovu vyjádřil na svém twitterovém účtu.
„Franta a Kája mají pneuservis. Oni spolupracují. Maruška tam přijede vyměnit zimní kola. Je klient. Já byl Maruška,“ napsal Vávra.