Z dlužných daní zbude minimum

P r a h a - Z téměř sta miliard korun, které občané a firmy dluží na daních, zřejmě devadesát miliard státní pokladna nikdy neuvidí. Podle nejnovější analýzy ministerstva financí je totiž reálná šance na to, že se daňové nedoplatky vyberou, jen okolo deseti až patnácti procent. Jedním z důvodů je i nedobrá hospodářská situace českých firem.

"Zhruba jedna třetina nedoplatků je u subjektů, na něž byl prohlášen konkurs. Přitom správci daní získávají při konkursu z celkového souhrnu přihlášených pohledávek jen nepatrný zlomek, v praxi je to asi 7,5 procenta," uvádí analýza. Jako řešení pak nabízí jedině změnu konkursního zákona.

Samy finanční úřady přitom špatné zkušenosti s firmami v úpadku potvrzují. "Z toho, co nám poplatníci dluží, je skoro polovina od firem v konkursu. A z konkursu ještě náš finanční úřad neviděl ani korunu," říká ředitel teplického berního úřadu Jiří Wolf.

Na nezaplacené daně, které se nikdy nevyberou, se pak nabalují pokuty či penále, a množství nedoplatků tak stále roste. Od roku 1993 se suma nedoplatků každoročně zvyšuje zhruba o čtvrtinu, v lednu 2000 už se blížila stovce miliard korun. Přitom jen penále dnes činí zhruba 30 až 40 procent z této částky.

Dalším důvodem narůstání daňových nedoplatků je ovšem podle  ministerstva i dle finančních úřadů také lepší systém daňových kontrol.

"Tím, že se snažíme o zintenzivnění kontrol, přináší nám to nové doměrky na daních, a ty se přičítají k nedoplatkům," uvedl před časem Václav Cinkajzl z oddělení správy daní na ministerstvu financí. Každý rok se velikost daní doměřených díky kontrolám zvyšuje o 15,5 miliardy korun.

Ředitel Finančního úřadu pro Prahu 8 Miroslav Němejc proto upozorňuje, že daleko důležitější než sledovat samotné nedoplatky je dívat se na jejich poměr se skutečně vybranými daněmi.

"Za celou Českou republiku je ten poměr okolo tří a půl procenta, což je srovnatelné s Evropou. A například v Praze už podíl nedoplatků klesl na 1,5 procenta," říká Němejc.

Vývoj daňových nedoplatků 1993 až 1999