Podle zveřejněných dat je nejméně úspěšný ve vymáhání peněz v insolvencích stát, který získá z každé koruny pouze 2,9 haléře. To je velký rozdíl oproti osobním bankrotům, kde se úspěšnost pohybuje kolem třetiny.
„Stát si navíc v insolvencích vede výrazně hůře, než soukromníci,“ podotkla jednatelka Insolcentra Jarmila Veselá. Podle ní jsou některé pohledávky státu dokonce už promlčené.
Nejvíce z insolvencí získávají banky, které mají úspěšnost 7,7 procenta. Podle Veselé vůbec finanční úřady nevěří procesu insolvence, proto ani nedávají insolvenční návrhy. „Hlásí se až do rozběhlých řízení,“ dodala. Podle ní je to špatně. Stát má přitom kumulovaně nedoplatky daní v hodnotě 111 miliard korun.
Rozevírají se navíc nůžky mezi tím, kolik zajišťovaní věřitelé přihlašují a kolik dostávají. V roce 2013 přihlásili přes 18 miliard korun v nezajištěných pohledávkách, získali jen 600 milionů korun.
Podle statistik byla v roce 2013 celková výše pohledávek 25 miliard, prodal se majetek za 2,9 miliard korun. Téměř polovinu z toho jsou náklady insolvenčního řízení. To, že dostanou věřitelé málo, je ale ještě relativně dobrá situace: v celkem 56 procentech případů insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.
Černé svědomí společnosti
„Všichni se na to dívají a nijak se to neřeší. Je nesporné, že dochází k porušování práva i etiky,“ dodala Veselá.
Stát dlouho o reformě insolvencí mluví, zatím ale příliš ve změnách nepokročil. Za snahou o změnu stojí hlavně podnikatelé, především Hospodářská komora a Svaz průmyslu.
Řady významných podnikatelů totiž během insolvencí ztratily nemalý majetek. Podle Veselé se už ale začíná situace měnit a situaci chtějí řešit například i soudci. „Když to řekneme zjednodušeně, insolvenční řízení jsou černým svědomím naší společnosti,“ dodala.
