Z pampelišek lze med vyrobí jen stěží

I když letošní sucho nepříjemně zrychlilo biologické hodiny matky přírody a zkomplikovalo tak život všem včelám, medu podle včelařů bude dostatek. "Produkce světlých květových medů sice může být jen poloviční, výnosy tmavého lesního medu lze ale očekávat velmi uspokojivé, " potvrzuje tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.

Co se skrývá za onou mazlavou, nazlátlou tekutinou, na kterou zákazník může běžně narazit v každém koloniálu? Existují nějaké rozdíly, nebo všichni kupují jediné, naprosto totožné včelí know-how? "Pravý med může včela vyrobit pouze ze dvou zdrojů nektaru a medovice. Například to, co si člověk uvaří z pampeliškových květů, žádný med není, ani tak nesmí být označován," vysvětluje Igor Kubiš z Ústavu technologie potravin při Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě. "Nektar se nachází v květech rostlin, proto je takový med označován jako květový. Medovice se vytváří na listech či jehličí stromů, které nabodávají a sají některé druhy hmyzu (mšice, puklice). Ty mají speciálně utvořený trávicí trakt, kterým většina šťávy rovnou prochází a usazuje se na rostlinách v podobě vysychajících kapek. Tuto sladkou štábu, medovici, sbírají nejen včely, ale i mravenci a další hmyz." Podle původu se proto prodávané medy rozdělují na světlé květové, tmavé medovicové (lesní) a smíšené, které pocházejí ze snůšky obou základních surovin bez výrazné převahy jedné z nich. Včely zpracovávají nektar i medovici naprosto stejným způsobem. V jednotlivých medech se však nakonec liší obsah nejrůznějších aromatických látek, éterických olejů, barviv, organických kyselin či enzymů. "Všechny tyto látky mají vliv na rozdílnou konzistenci medu, barvu, chuť, vůni i vzhled, který pak může být překážkou při prodeji," uvádí Igor Kubiš. "Například smíšený med se někdy ve skleněných obalech nepravidelně rozdělí na krystalickou a tekutou část." Medy lze také rozdělit podle toho, zda nektar či medovice byly sbírány na jednom, nebo více druzích rostlin, respektive stromů. Vznikají tak medy smíšené a jednodruhové (viz sloupek Nejrozšířenější typy...), za které včelaři požadují vyšší cenu, neboť jejich výroba je obtížnější.

Složení medu 1)

Ani zjednodušeně nelze říci, že med je pouze roztok cukrů. Ačkoli jich obsahuje vskutku požehnaně, ostatní látky nelze přehlížet, například kvůli jejich příznivým účinkům na lidský organismus.

Medy obsahují:
* 15 až 19 % vody;
* zbývající sušina je více než í 95 tvořena různými cukry. Z celkového obsahu cukrů potom 85 až 95 % tvoří ty nejjednodušší - fruktóza a glukóza. Kromě sladké chuti dodávají medu také schopnost pohlcovat a zadržovat vlhkost. Obsah sacharózy se pohybuje mezi 2 a 4 %, přičemž více jí bývá u nedokonale zpracovaného medu;
* 21 aminokyselin. Bílkoviny se do medu dostávají hlavně ze včelích žláz a výrazně ovlivňují jeho chuť;
* minerální látky pocházejí většinou z rostlin, které je získávají z půdy. Jejich obsah je nízký, avšak důležitý pro výživu včel. Medovicové medy mají obsah těchto látek výrazně vyšší;
* zdrojem vitaminů je především pyl a mateří kašička, o něco méně nektar či medovice. Jedná se hlavně o vitaminy skupiny B;
* enzymy, pocházejí hlavně ze včelích žláz, pouze částečně i z nektaru či medovice;
* barviva, jsou převážně rostlinného původu. U medovicových medů je tmavší barva ovlivněna větším obsahem minerálních látek a nižší kyselostí;
* éterické oleje a pryskyřice, kterých je až 120 druhů, dodává je hlavně nektar. Ovlivňují aroma medu;
* další příměsi rostlinného i živočišného původu: pylová zrna; části hub (spory, hyfy), řasy, kvasinky, chloupky včel.

Poznámka: 1) průměrné hodnoty podle amerického ministerstva zemědělství

Pramen: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně