Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z trhu zmizí přes 750 druhů akcií

  21:25aktualizováno  21:25
P r a h a - Akcie milionu drobných investorů, jejichž hodnota představuje stovky milionů korun, zmizí ještě letos z veřejných trhů. Kvůli novým pravidlům, která nařizují vyřadit z obchodování každý akciový titul, jehož balík na trhu nepřesahuje hodnotu 35 milionů korun, jich letos zmizí zhruba 750. "Většina zmizí z RM-Systému, v případě burzy půjde spíše o jednotlivé tituly," řekl předseda Komise pro cenné papíry František Jakub. Šance, že by lidé mohli ještě někdy v budoucnu své "kuponové" akcie prodat, jsou minimální. "Již v současnosti je zhruba osmdesát procent akcií, které čeká vyřazení, neprodejných, protože je nikdo nechce," konstatoval Jakub.

Pravidla pro vyřazení akcií odpovídají regulím Evropské unie a podle šéfa komise to i omezí možnosti pro nejrůznější manipulace s cenami na trhu. U akcií, s nimiž se skoro neobchoduje, je totiž manipulace s cenou snadná i s poměrně malou sumou peněz.

Obav lidí z vyřazování akcií, ale i procesu přeměn investičních fondů na podílové využívají také nejrůznější podvodníci. Ti obcházejí drobné investory a na základě zkreslených informací od nich pod cenou vykupují jejich akcie, a leckdy je dokonce okrádají.

"V polovině loňského roku dosahovaly odkupy nejrůznějšími agenty až 30 milionů měsíčně a čistý zisk z toho pro ně představoval i 20 milionů korun," dodal Jakub.


Šéf komise Jakub: Z trhu zmizí stovky titulů

Součástí zprůhlednění kapitálového trhu je podle šéfa Komise pro cenné papíry Františka Jakuba i odstranění stovek akcií, s nimiž jde kvůli jejich nízké obchodovatelnosti snadno manipulovat. "Řada lidí se stále ptá, jestli vůbec Česká republika kapitálový trh potřebuje. Je vidět, že se jedná o nepochopení významu dobře fungujícího a průhledného trhu, který pomáhá rozvoji i růstu ekonomiky," říká Jakub.

Do konce roku má zmizet z trhu spousta akcií. Co je hlavním kritériem?
Asi největším kamenem úrazu bude tržní kapitalizace, kde je stanoven limit jeden milion eur, tedy asi 35 milionů korun. Dalším je, že na trhu musí být minimálně 25 procent emise. Ale u kvalitních akcií, které jsou na hlavním trhu burzy a mají či budou mít nižší rozptyl, jsou obavy zřejmě zbytečné. Trh totiž může udělit výjimku. Na svých internetových stránkách zveřejňujeme informace o všech registrovaných cenných papírech, tržní ceně, kapitalizaci a objemech obchodů. Akcionář si tak může udělat obrázek, jestli jeho akcie patří mezi ohrožené, či nikoliv.

Kolik akcií tedy z trhu zmizí?
Na burze se to bude týkat spíše jednotlivých titulů, ale z RM-Systému kvůli nízké tržní kapitalizaci odejde kolem 750 titulů.

Jaké množství drobných investorů tak přijde o veřejnou obchodovatelnost svých akcií a jakou tržní hodnotu tyto akcie mají?
Může se to týkat tak kolem jednoho milionu lidí. Tržní hodnotu zatím nemáme přesně vyčíslenou, ale řádově může jít o stovky milionů.

A co pak mohou akcionáři s takovými akciemi dělat?
Po vyřazení z trhu akcie hodnotu neztrácejí. Mohou se je pokusit prodat prostřednictvím obchodníka či majoritnímu akcionáři. Faktem ovšem je, že v současné době je zhruba 80 procent těchto akcií neprodejných, protože je nikdo nechce.
Ale je nutné, aby se akcionáři začali o majetek trochu víc starat, protože stát je donekonečna chránit nemůže. Kuponová privatizace tu byla do roku 1995 a do budoucna nemůžeme budovat české hybridy. Než zahraničnímu investorovi vysvětlíte, že to máme jinak, tak raději odejde jinam, kde je to pro něj přehlednější.

Některé firmy se snaží využít obav akcionářů o hodnotu jejich cenných papírů a vykupují je pod cenou. Podařilo se již někoho potrestat?
Máme zmapovány emise, které jsou potenciálně ohrožené. Sledujeme vývoj kursů, a kdyby mrtvá emise ožila, tak se podíváme, kdo a proč co dělá. Zabýváme se tím již dva roky, přičemž největší boom nestandardních odkupů byl v roce 1999. Loni začátkem června jsme poprvé zveřejnili jména obchodníků, kteří tyto odkupy dělali, a na ně a jejich agenty jsme podali trestní oznámení. Zároveň jsme s některými zahájili správní řízení. Nyní jsou další trestní oznámení připravená, některým fyzickým osobám jsme dali i pokuty, dalších deset řízení je vedeno. Budeme v tom pokračovat. Ale je vidět, že těchto nestandardních odkupů výrazně ubylo.

Přibývá podvodů na kapitálovém trhu? Jaké jsou hlavní metody?
Nepamatuji se za poslední dva až tři roky, že by došlo k velkému podvodu. Je lepší legislativa, lepší regulace, došlo k určitému vyčištění trhu od různých subjektů.
O to víc je třeba dohlédnout na specialitky, které souvisejí s manipulací trhu a zneužíváním důvěrných informací. Pokud jde o manipulace, řešili jsme 11 případů a sedm jich už je pravomocně rozhodnuto a jsou uložena opatření i pokuty. Techniky se liší. Takové školácké souvisejí s tím, jak jsou nabízeny povinné odkupy akcií podle šestiměsíčního průměru kursu. Fyzické osoby vkládaly objednávky do RM-S za desetinásobek průměrné ceny akcie a čtyřikrát či pětkrát denně si to prohodily. Šestiměsíční průměr šel pak pochopitelně nahoru. Fyzická osoba, která to dělá přes obchodníka, není postižitelná, ale obchodník takový obchod nesmí provést. Pokud ano, má problém.
Při zneužívání důvěrných informací, takzvaný insider trading, je to daleko složitější. Informační systém není stoprocentní, takže odhalit insider trading se vší parádou je velice složité. Ale velké tunely nejsou, což souvisí mimo jiné s tím, že řada byla v kolektivním investování, depozitáři dobře nepracovali jako u CS Fondů či Trendu. Kdyby pracovali dobře, nemohlo se ztratit 1,2 miliardy.

Kolik nestandardních obchodů se na trhu děje?
Loni to bylo měsíčně 400 až 450 transakcí a ke konci roku to kleslo 200. Měsíčně jsme tak deset obchodních případů dávali k internímu šetření nebo Finančně analytickému útvaru ministerstva financí, tedy dohledu pro praní špinavých peněz. Teď již nevyhodnocujeme jako nestandardní jednotlivé transakce, ale celé obchodní případy. Běžnější jsou případy obchodů s daňovou problematikou, takže dáváme řadu informací finančním úřadům. Často to souvisí s daňovou optimalizací, kdy si majetkově a personálně propojené osoby přehazují jednotlivé balíky akcií. Fyzická osoba totiž při držení akcií déle než šest měsíců nemusí žádné výnosy zdanit, kdežto právnická osoba musí zdanit vždy. Velmi mnoho obchodů je také mezi statutárními orgány a společností. To vše jsou praktiky, které jsme před dvěma či třemi lety neviděli, protože jsme neměli dobré systémy.

Určité obavy mohou vyvolávat žaloby pana Vokrouhleckého, které blokují přeměny investičních na podílové fondy. Proč nebyl zákon připraven lépe, aby se žalobám předešlo?
Zákon vznikal v roce 1997 a myslím, že není špatný. Je tam mezera, protože se neřeší přechod závazků. Ale přesto jsem hluboce přesvědčen, že žaloby nejsou vedené primárně obavou z poškození akcionářů či podílníků. Být v kůži investičních fondů, tak bych zvážil, zda právě toto jednání není důvodem pro podání žalob o zneužití minority.

Ovšem i samy fondy přiznávají, že závazky bývalého fondu mohou přejít na podílníky...
Na valných hromadách se přijímají usnesení, že kdyby někdo uplatnil pohledávku za majetkem podílníků, tak to uhradí investiční společnost z majetku fondu. I kdyby se fond likvidoval, tak se stejně jeho závazky od majetku odečtou a ještě se to zdaní. Otevření fondů se nařídilo právě proto, aby byl majetek investorů lépe chráněn a snáze se k němu dostali. Již se otevřelo 21 investičních fondů se 45 miliardami korun a 41 uzavřených podílových fondů s devíti miliardami. Ještě jsem nezaznamenal jedinou stížnost na to, že by se někdo v této souvislosti cítil okraden. Proto si myslím, že žaloby mají jiné důvody.

Co když se soudní pře protáhnou a fondy se nestihnou přeměnit do konce roku 2002 na podílové, jak nařizuje zákon?
Buď se usnesení valných hromad naformulují tak, že to bude soudům vyhovovat a otevření povolí, nebo se fondy zlikvidují.
Ale to by byla velice špatná cesta. V podstatě by to vedlo k poškození akcionářů.

Žaluje přeměny i někdo jiný než pan Vokrouhlecký?
Vím pouze o něm.

Jak se dá dokazovat, že někdo zneužívá minoritního postavení?
V některých případech ke dni konání valné hromady, která rozhodla o přeměně fondu, pan Vokrouhlecký ani akcionářem nebyl. Koupil akcie až poté a využil tříměsíčního období, kdy je možné podávat žaloby. Takže věděl, do jakých podmínek vstupuje. V mnoha případech si koupil i jen jednu akcii.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zubař, ilustrace
Lepší strava, rovnátka, nadstandardy. Češi si připlácí 5 tisíc ročně

Šetrná metoda odstranění křečových žil, speciální genetické testy v těhotenství, lepší strava v nemocnici. Čeští pacienti jsou ochotni si připlatit čím dál víc...  celý článek

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.