Podle českého ministra Mariana Jurečky Praha podobné úvahy principiálně neodmítá, bude však záležet na jejich případné konkrétní podobě.
"Je to otázka, aby se inspekční orgány vyjádřily, zda u některých výrobků je toto - řekněme - rozvolnění ku prospěchu a bezpečnosti spotřebitele," řekl ministr v Bruselu českým novinářům. Prostor pro diskusi podle něj existuje, bude ale třeba vyhodnotit případná konkrétní rizika.
Především Nizozemsko a Švédsko jsou podle podkladových materiálů k dnešní ministerské schůzce přesvědčeny, že může být výrazně rozšířen seznam potravin s dlouhou trvanlivostí, u kterých by datum nemuselo být nutné uvádět. Systém označování data trvanlivosti na potravinách ale podle nich rušit možné není.
"Spotřebitelé navíc často jídlo zbytečně vyhazují kvůli nepochopení smyslu data spotřeby. Výrobky obvykle zůstávají poživatelné i po jeho uplynutí," uvádí podklady pro dnešní jednání. V Nizozemsku tvoří jídlo vyhozené kvůli prošlému datu spotřeby asi 15 procent potravinového odpadu, stojí v materiálu.
Podle statistik se v EU každoročně vyhodí kolem 89 milionů tun potravin. Snížení tohoto množství by prý nejen zefektivnilo výrobu, ale na vyplývajících nižších nákladech by ušetřili i spotřebitelé.
Nižšímu plýtvání mohou pomoci i potravinové banky
Ministr Jurečka dnes připomněl, že v českém kontextu by k nižšímu plýtvání potravinami mělo přispět především dořešení funkčnosti takzvaných potravinových bank. Do nich mohou výrobci a prodejci posílat zboží těsně před vypršením doby spotřeby, zboží se pak dál distribuuje například nevládním organizacím poskytujícím potraviny sociálně potřebným.
Teď ale firmy musejí z darovaného zboží odvádět daň z přidané hodnoty. "Dnes, i kdyby maloobchodní síť chtěla tyto potraviny poskytnout, tak má velký problém," připustil Jurečka. Mělo by být podle něj jednoznačně legislativně určeno, že za podobně darované zboží firmy DPH platit nemusí, potřeba prý je ale také zajistit, že institut nebude zneužíván.
V potravinových bankách se po celém světě shromažďují zdarma potraviny, které lidé darují na dobročinné účely. Banky je skladují a následně přidělují humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem. Česká federace potravinových bank jich v současné době sdružuje šest.
