Jen krajské úřady ročně pošlou autobusovým a železničním dopravcům přes osm miliard korun, spočítalo ministerstvo dopravy. Ve většině krajů tvoří autobusy zhruba polovinu. "Tento byznys je velmi lukrativní, nikde jinde nemáte smluvně garantovánu výši příjmů i zisku," říká odborník na dopravu Jan Kašík z poradenské firmy Babtie.
Peníze se navíc rozdělují bez výběrových řízení, kraje uzavírají smlouvy s firmami, které už na lince jezdí řadu let.
Antimonopolní úřad zatím rozdělování peněz bez soutěží neřeší. "Zákon o veřejných zakázkách ani koncesní zákon se na tato výběrová řízení nevztahují. Přidělování dotací upravuje zákon o silniční dopravě," řekl mluvčí úřadu Kristián Chalupa.
Garantované miliardy lákají do zdánlivě nezajímavého byznysu čím dál více firem. Například Veolia Transport (dříve Connex) rozšiřuje počet bývalých ČSAD, které ovládla. Podle Radima Jančury ze Student Agency se o vstup na trh zajímají i některé velké anglické firmy. "Je to bezrizikové podnikání," řekl.
Množství peněz, které do autobusů jdou, mají plně v rukou od loňského roku kraje. Průhlednému výběru dopravců se zatím vyhýbají. Část firem vybrali takto na jihu Moravy, zvažují to v Plzni.
Na linky chtějí proniknout i české firmy - přes výběrové řízení. První takový pokus učinil Ústecký kraj. Nakonec však dopadl tak, že autobusy minulý týden nevyjely. Hrozí něco takového i jinde? Podle krajských úřadů ne. Mají smlouvy s různými dopravci, kteří by mohli výpadek jedné firmy snáze pokrýt.
Na trh chce proniknout i Student Agency, která už ovládla řadu lukrativních spojů mezi Prahou a některými krajskými městy. „Kraj ovšem musí vypsat výběrové řízení s podmínkami umožňujícími vstup zcela nového dopravce,“ řekl Jančura, který hodlá obeslat všechny hejtmany.
Miliardový byznys
Současný systém funguje tak, že se od celkových nákladů odečtou tržby a zbytek kraje doplatí. Nejde tedy o dotaci, ale o úhradu ztráty. "Jízdné je regulováno tak, aby pro cestující byla výše jízdného dostupná. To znamená, že cestující se podílejí zhruba polovinou na skutečné ceně ujetého kilometru," řekla mluvčí Icom Transport Renata Heřmanová.
Náklady na kilometr se značně liší - od 20 do 39 korun za kilometr. Záleží například na klimatických podmínkách, terénu, ale i na tom, jak si je krajský úřad schopen uhlídat ceny a nepodlehnout lobby dopravců. Přiměřený zisk pak musí jít znovu do autobusové dopravy, například nákupu nových vozů.
Dopravci i kraje se shodují, že situaci komplikuje špatná legislativa. Zákon o silniční dopravě se několikrát měnil a nové pasáže na sebe nenavazují. "Chybí tu naprosto zákon o veřejné dopravě," míní Petr Kašík ze Svazu dopravy.
