"Zdražuje se všechno, je to čím dál horší," říká sedmašedesátiletá penzistka z Mladé Boleslavi, která dřív pracovala ve zdravotnictví.
"Máme s manželem na dnešní poměry slušný důchod, ale nejsme schopni zaplatit kromě bydlení a jídla skoro nic. Neopravíme rozpadající se chatu, nedostaneme se na slušnou dovolenou. A když jsem si nedávno nechávala opravit zuby, úplně nás to zruinovalo," dodává žena.
Patří do skupiny lidí tvrdících, že se za komunismu žilo líp. Uznává, že nebylo sice tolik zboží jako dneska, ale to nejdůležitější si podle ní každý mohl pořídit.
Ze srovnání růstu příjmů a výdajů českých domácností ale vyplývá, že to je zkreslená představa. Životní úroveň se za posledních dvacet let výrazně zvedla.
Většina zboží a služeb je dražší, některé i výrazně, ale více než úměrně tomu stouply i platy. Průměrná hrubá mzda českých zaměstnanců se za posledních dvacet let zvedla šestapůlkrát, ceny rostly v průměru polovičním tempem.
Zřejmě nejvíc stouply výdaje za zdravotní péči. V polovině 80. let vydal průměrný Čech na zdravotnictví 79 korun ročně, předloni (což je poslední dostupný údaj Českého statistického úřadu) to bylo už skoro šestnáct stovek.
Citelně podražila veřejná doprava, bydlení, energie a celá řada služeb.
Na druhou stranu jen málo podražilo oblečení - a to i přesto, že nabídka zboží v dnešních obchodech je nesrovnatelně pestřejší. Před dvaceti lety stály oděvy a boty průměrně asi 2,5 tisíce korun za rok na osobu, nyní je to něco přes dvojnásobek.
Za potraviny vydají domácnosti v průměru třikrát víc než za Husákových dob. Výdaje tedy stoupaly dvakrát pomaleji než mzdy.
Ceny elektroniky za posledních dvacet let dokonce klesly - a to výrazně.
"Videa, která se v polovině 80. let prodávala za víc jak dvacet tisíc, dnes přijdou na tři tisíce, klasické fotoaparáty se prodávají za zlomek tehdejších cen," říká ředitel řetězce Electroworld Jiří Řízek.
Pračky či ledničky stojí dnes zhruba stejně jako tehdy, jsou ale mnohem kvalitnější: "Za dvanáct třináct tisíc koupíte úspornou ledničku, jejíž provoz je mnohem levnější než u stejně drahého spotřebiče před dvaceti lety," dodává Řízek.
Běžně dostupné jsou služby, které si dřív běžný smrtelník nemohl dovolit.
Například dovolená v Tunisku či na Kanárských ostrovech byla dřív nejen finančně v oblasti snů, dnes ji dokáže zaplatit řada rodin s dětmi i tchyní.
Na druhou stranu o mnoha výdajích dřív rodiny vůbec nepřemýšlely: ceny za sportovní kroužky, hudební školu či jazykové kurzy pro děti byly symbolické, dnes představují velký zásah do rodinných rozpočtů.
Ekonomové mají jasno. Z porovnání cenové hladiny a vývoje příjmů vyplývá, že životní úroveň je u nás téměř o polovinu vyšší, než byla za socialismu.
"U pracujících lidí se zvedla životní úroveň od roku 1989 o pětačtyřicet procent, jinými slovy ceny stoupaly jen polovičním tempem oproti mzdám," říká ekonom David Marek ze společnosti Patria Finance.
Stesky důchodkyně z Mladé Boleslavi však lze podle jeho slov pochopit.
"Důchody rostou mnohem pomaleji než platy. Penzistům se tedy životní úroveň zvedla jen o necelá čtyři procenta," připomněl Marek.
