Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za normy jakosti firmy moc neutrácí

  14:18aktualizováno  14:18
Olomouc - Pojmy ISO 9000 nebo ISO14000 mohou znít tajemně. Podnikatelé a jejich partneři z řad zákazníků ale vědí, že tato písmena a čísla znamenají byznys. Označují totiž certifikáty jakosti a enviromentálních systémů. Firma, která podmínky norem splnila, nabízí kvalitní služby, výrobky a chová se šetrně k životnímu prostředí. Utratit peníze za certifikáty jakosti se ale mnohým firmám zatím nechce. Dokladovat kvalitu však bude se vstupem do Evropské unie nutnost.

"Naším společným cílem je pozvednout úroveň podnikání. Certifikáty tomu pomáhají," míní ředitel Okresní hospodářské komory v Olomouci Jaroslav Havelka.
O získání certifikátů jakosti ale zatím není příliš velký zájem.

"Získat certifikát a zrealizovat všechny podmínky je finančně náročnější. Firmy, pokud k jejich získání nejsou vyloženě tlačeny, s certifikáty zatím váhají," řekla Helena Křepelková, ředitelka firmy Associated Consultans, která podniky na získání certifikací připravuje. "Je to tak," přitakal Antonín Brychta z poradenské společnosti QES, "firmy si ještě neuvědomují, že při vstupu do unie na nás budou kladeny přísnější požadavky než na samotné členy."

Certifikát jakosti přijde menší firmu přibližně na dvě stě tisíc korun. Polovinu stojí příprava, druhou si vezme certifikační orgán. Záleží ale na tom, jak dlouho se na splnění podmínek pracuje, jak je firma technicky vybavená, jaké má zaměstnance. "Příprava trvá minimálně rok, někdy se ale může protáhnout na dva," uvedl Brychta.
Helena Křepelková soudí, že pro podniky je získání certifikátu buď věcí tvrdě legislativní, nebo prestižní.

"Získáním certifikace jsme sledovali dva cíle. Chtěli jsme zdůraznit všem pracovníkům společnosti kladný vztah k životnímu prostředí. Druhým důvodem byl vztah k investorům, kteří kladou stále větší důraz na ekologické a šetrné chování svých partnerů," řekl Richard Kovářík z kroměřížské firmy Manďák, která staví i v přerovské nemocnici.

Za kolébku norem je označována Velká Británie, která je zavedla v 60. letech, když se komponenty vyráběné v zemích třetího světa neshodovaly se součástkami z Ostrovů. Ani v tuzemsku nejsou normy novinkou; musely se dodržovat i před listopadem 1989. "V oboru zkušebnictví a tvorby norem se nemáme za co stydět," ujišťuje o kvalitě ředitelka Křepelková.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podnikatel Jan Hradecký na snímku z roku 2013
Při rallye v Africe zemřel Jan Hradecký, zakladatel české firmy Botanicus

Podnikatel a mecenáš Jan Hradecký tragicky zemřel při rallye veteránů Classic Safari. Světu zanechal odkaz prostřednictvím své firmy na přírodní kosmetiku...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.