Ministr práce Jaromír Drábek navrhl ve Sněmovně změnu zákoníku práce, podle níž bude moci firma například vyhodit zaměstnance, který nebude dodržovat režim na neschopence.

Ministr práce Jaromír Drábek navrhl ve Sněmovně změnu zákoníku práce, podle níž bude moci firma například vyhodit zaměstnance, který nebude dodržovat režim na neschopence. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Za podvádění na neschopence vás firma bude moci vyhodit z práce

  • 650
Když budete doma na neschopence a budete se chovat tak, jako by to pro vás byla spíš placená dovolená, bude vás zaměstnavatel moci vyhodit z práce. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou se začala zabývat Sněmovna. Výše odstupného se změní, bude se odvíjet od toho, jak dlouho u zaměstnavatele vydržíte.

"Pro pět milionů lidí je to základní kodex, kterým se řídí," připomněl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 význam zákoníku práce.

Co se změní v zákoníku práce

Důvody výpovědi 
- propuštění bude nově možné i kvůli hrubému porušení režimu na "neschopence"

Odstupné 
- bude podle odpracované doby - jen jeden průměrný měsíční výdělek dostane ten, kdo bude zaměstnán kratší dobu než rok, dva průměrné platy, když bude člověk zaměstnán kratší dobu než dva roky, tři průměrné platy, když vydrží v práci nad dva roky

Práce na dobu určitou 
- bude ji možné sjednat maximálně na tři roky, a to maximálně třikrát za sebou u jednoho zaměstnavatele

Dohoda o provedení práce
- u jednoho zaměstnavatele bude možné v kalendářním roce odpracovat místo 150 hodin celkem 300 hodin, z odměny nižší než 10 000 korun měsíčně se nebude muset odvádět sociální a zdravotní pojištění

Pracovní doba
- může být i nerovnoměrně rozdělená, nutné je ale dodržovat na směnu maximálně 12 hodin, stanovenou týdenní pracovní dobu a odpočinek

Zkušební doba
- u vedoucích pracovníků ji bude možné prodloužit z nynějších tří měsíců na půl roku

Nový důvod pro vyhazov z práce, jímž bude porušení režimu na neschopence, kritizují odbory jako protiústavní, podle Drábka je to ale logický návrh.

"V prvních třech týdnech nemoci platí neschopenku zaměstnavatel, a pokud se podle toho zaměstnanec nechová, tak svého zaměstnavatele poškozuje," zdůvodnil poslancům návrh vlády ministr práce a sociálních věcí.

"My tento návrh považujeme za protiústavní," namítl poslanec ČSSD Antonín Seďa. Ztotožnil se s názorem odborářů a navrhl zamítnutí vládního návrhu. Na to ale levicová opozice neměla sílu a zákon shodit pod stůl nedokázala. Pro zamítnutí návrhu bylo 58 ze 157 přítomných poslanců. Před definitivním schvalováním ještě zákon posoudí parlamentní výbory.

Pro fluktuanty bude nižší odstupné

Zákoník práce, který má podle vlády přispět k pružnějšímu trhu práce, přináší také některé další novinky. Jde například o to, kolik peněz bude moci zaměstnanec dostat jako odstupné při odchodu z práce.

Navržená změna není výhodná pro "fluktuanty", kteří často mění zaměstnavatele.

Na tři průměrné platy odstupného bude mít člověk nárok jen v případě, že ve své firmě vydrží alespoň dva roky. Jen na jeden plat na odchod bude mít nárok, když bude u zaměstnavatele méně než rok, na dva průměrné měsíční příjmy, když bude v zaměstnání kratší dobu než dva roky.

"Nestrašte tím, že se někomu berou jeho práva. Zaměstnavatel se dobrého zaměstnance nezbaví. Ta změna zákoníku práce přispěje k tomu, aby mohli podnikatelé vytvořit více pracovních míst," řekl v parlamentní rozpravě předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Smlouva na dobu určitou maximálně třikrát za sebou

Limity bude mít řetězení smluv na dobu určitou. Firma ji bude moci dát svému zaměstnanci maximálně třikrát za sebou. Pak už mu bude muset dát kontrakt na dobu neurčitou.

Na dohodu o provedení práce bude nově možné u jednoho zaměstnavatele odpracovat 300 hodin ročně (místo dosavadních 150 hodin). A z odměny nižší než 10 tisíc korun měsíčně se nebude muset odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Odbory, které proti vládním reformám protestovaly v úterý v ulicích, už dříve řekly, že pokud bude zákoník práce definitivně přijat v navrženém znění, budou usilovat o to, aby ho posoudil Ústavní soud. Přemlouvat k podání ústavní stížnosti chtějí poslance a senátory.