Vystudovaný ekonom přijel do Prahy v únoru z Rumunska. Předtím pracoval ve Švýcarsku a USA. Jak říká, sem ho přilákala firma Accenture Services.
"V Praze jsem byl až na první pohovor," říká Sträng, který zpracovává účetnictví pro skandinávské klienty.
Že bere několikrát méně než na Západě, mu nevadí, ale o výši platu mluvit nechce. Na jeho pozici je mzda mezi 20 a 30 tisíci korunami a společnost platí Čechům i cizincům stejně.
Zabydlet se v Praze mu nepřišlo těžké, byt sehnal také snadno. Ani vzdálenost od domova ho netrápí. "Kdybych měl cestovat po Švédsku, mohlo by to být ještě komplikovanější. Z jihu na sever země je to stejně daleko jako opačným směrem do Itálie," srovnává.
Česko láká vysokoškoláky
Za prací se do Česka stěhuje stále více cizinců. Lákají je převážně velké nadnárodní společnosti, které se tady usadily a zřídily centra obsluhující více zemí.
Zatímco loni na konci června pracovalo v Česku 83 508 cizinců ze zemí EU, letos ke stejnému datu to je 104 404 lidí, tedy nejvíce ve třináctileté historii Česka, vyplývá ze statistik ministerstva práce. Jen Němců v Česku proti loňsku pracuje o pět set víc, celkem 2048 lidí.
Většina zaměstnanců z EU jsou Slováci a Poláci, kteří v Česku mají lepší plat než doma. Ale rychle roste i počet obyvatel ze západních zemí, převážně vysokoškoláků. "Stále častěji hledáme pro velké investory zaměstnance i na západ od hranic," potvrzuje Milan Novák, šéf personální agentury Grafton.
Švéd Sträng tak není ve firmě jediný zaměstnanec ze Západu. "U nás pracuje více než 1200 lidí a cizinců je 15 až 20 procent," řekla Jana Javorková ze společnosti Accenture Services, která spravuje mezinárodní administrativu a účetnictví několika desítkám firem.
Další zahraniční firmy počty cizinců nekomentovaly, ale velká administrativní centra mají odhadem až třetinu lidí z ciziny. Po Slovácích a Polácích je v Česku nejvíce Němců, Britů a Francouzů. Průměrná hrubá mzda v těchto zemích převyšuje české platy třikrát až čtyřikrát.
Právě ve firmách jako Accenture Services, DHL, ExxonMobil, Sun Microsystems a dalších, které mají v Česku administrativní centrály, je cizinců více než v domácích firmách.
"Většinou jsou to mezinárodní společnosti, které hledají specialisty na informační technologie. Tam se plat vyšplhá i přes 60 tisíc, ale to vše závisí na technologii a poptávce po ní. Dále jsou to administrativní centra, kde mají společnosti zákaznické služby nebo finanční podporu, a tam jsou platy v řádu 25 až 40 tisíc," doplňuje Novák z agentury Grafton, která pro tyto firmy zaměstnance hledá.
Ve vývojovém centru společnosti Sun Microsystems je každý desátý cizinec - a to se mezi ně nepočítají Slováci. "Experti, kteří mluví výborně anglicky a v tomto jazyce i programují, se nehledají snadno. Máme mezi 250 vývojáři různé národnosti: od Japonců přes Američany, Němce. Je to velký mix," říká mluvčí Petr Ryvola.
"Jsou to mladí lidé, mají stejné platy jako Češi, táhnou je sem projekty a místní životní úroveň," podotýká.
Podle něj je jejich práce náročná, a proto mají programátoři i jiný životní styl: o polední pauze i po večerech potřebují "vypnout" a v českém hlavním městě je po ruce hodně možností sportovního vyžití i kultury.
Životní tempo v Česku vyhovuje i dalšímu Švédovi, 29letému Andersovi Vinkovi. Žije tady už třetím rokem a nižší plat mu nevadí.
"S přáteli se o penězích nebavím a doma to nikdo nekomentuje. Stačí to na slušné vyžití a navíc ve Švédsku pociťujete na každém kroku vysoké daně. A vůbec, absolutní čísla jsou mi jedno, já chci žít šťastný život," říká Vinka.
Původně sem přišel se slovenskou přítelkyní a zůstal i po rozchodu. Dnes šéfuje týmu 12 účetních, který pracuje pro skandinávského klienta v Accenture Services, a umí i trochu česky. Ve Švédsku vystudoval finanční právo. Sám říká, že by ho nepřekvapilo, kdyby tady byl i za deset let.
Návrat po studiích
Jedním z 29 Finů žijících v Česku je Jani-Tapio Niemelä. I on už tři roky pracuje pro Accenture Services. V roce 2001 byl šest měsíců prvním zahraničním studentem na karvinské Slezské univerzitě. "V tu dobu tam byli i Slováci a Poláci, ale ty za cizince nepovažovali. Až nás," říká.
Po studiích dva roky pracoval ve Finsku, a když se mu blížil konec smlouvy, začal zvažovat, že se podívá po práci v Česku. Dnes vede tým 10 lidí v účetnictví a opět díky severským klientům hodně využívá rodný jazyk.
"S jazyky a znalostmi není těžké najít práci, a tak jsem pohodlně zaplnil mezeru na vašem pracovním trhu. Většina vysokoškoláků tady chce být šéfy, ale specialisté v různých oborech chybějí," říká.
"A co se platu týče, je na české poměry dobrý. I pro to srovnání je dobré mít české přátele. I když s finským platem by se nám po západní Evropě cestovalo snáze. Takto s přítelkyní musíme šetřit, abychom mohli jet jednou ročně do Finska," dodává. Neví ještě, jestli se v Česku usadí.
