Rychlejší tempa růstu hrubého domácího produktu než v Evropské unii lze přitom očekávat až po roce 2000, tedy po období stagnace a mírného oživené v letech 1999-2000. "Je nezbytné, aby byl prioritou růst tažený exportem," říká materiál. Současně však dodává, že pro oživení ekonomiky je potřebný i odpovídající vzestup domácí investiční a spotřebitelské poptávky.
Vláda zároveň uložila místopředsedovi vlády pro hospodářskou politiku Pavlu Mertlíkovi ve spolupráci s ministrem financí Ivo Svobodou a guvernérem České národní banky Josefem Tošovským doplnit strategii o modelové makroekonomické scénáře střednědobého vývoje ekonomiky. Ty zatím existují jen v pracovní verzi.
Předpokladem nastartování udržitelného růstu je podle strategie vytvoření institucionálního rámce a na jeho základě provedená restrukturalizace podniků a kultivace pracovní síly. Podstata hospodářské politiky vlády se tak přesouvá k řešení problémů na podnikové úrovni, tedy mikrosféru. "Cílem je zvýšit zejména necenovou konkurenceschopnost hospodářství ČR a s ní spojenou úroveň produktivity práce," řekla Vintrová.
K zajištění růstu HDP je třeba, aby se růst produktivity práce promítl do růstu reálných mezd jen zčásti. "Specifickým úkolem strategie je zajistit po roce 2000 v tempech růstu
produktivity práce předstih před růstem reálných mezd aspoň o třetinu. To by umožnilo růst reálných mezd o jedno až tři procentní body ročně."
Jako dlouhodobý cíl na deset let strategie vytyčuje dosažení dvou třetin ekonomické úrovně (měřená HDP na obyvatele v paritě kupní síly) a 60 procent úrovně produktivity práce v Německu a vzestup cenové úrovně z dnešní zhruba jedné třetiny na 60 procent až dvě třetiny cenové úrovně Německa.
Současný dokument navazuje na materiál vypracovaný nynějším viceguvernérem ČNB Oldřichem Dědkem, na rozdíl od předešlého však bude schválen Evropskou komisí. Ta požaduje, aby přijatá strategie byla výsledkem dohody mezi vládou, ČNB i opozicí.
Dokončením hospodářské strategie se jednak splní požadavek Evropské komise a zároveň se koordinuje a zarámuje strategie jednotlivých resortů, které se v této době připravují ke schválení vládou. Kromě makroekonomické části tak dokument zahrnuje oblast zemědělské, průmyslové, energetické politiky, výzkum a vývoj, trh práce či informační společnost.