Na české spammery, tedy rozsévače nevyžádané reklamy a obchodních sdělení, s plnou silou dopadne v nejbližších dnech, jen co vyjde ve sbírce zákonů.
Je tedy jen otázkou nejbližších hodin, kdy za šíření nechtěné reklamní pošty (jen v elektronické formě) a esemesek bude hrozit pokuta až deset milionů korun.
"V tuto chvíli již přicházejí první stížnosti," říká Hana Štěpánková, mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů. Její úřad přitom bude o porušení zákona rozhodovat a konkrétním viníkům udělovat pokuty.
"Lidé se na nás mohou obracet písemně, e-mailem, popřípadě i telefonicky. Oprávněnost stížnosti posoudíme a do třiceti dnů oznámíme výsledek," uvádí Hana Štěpánková s tím, že o výši postihu bude úřad rozhodovat vždy podle konkrétního prohřešku. Zatím nejvyšší účtenka s razítkem úřadu měla šest míst, přesněji 500 000 korun.
Mobilní a počítačový odpad
Zákon se přitom netýká jen reklamou přetékajících e-mailů, ale i textových zpráv. I když podle vyjádření všech tří mobilních operátorů jednají se svými zákazníky v rukavičkách už nyní, zbavit se pípajících esemesek s reklamním obsahem půjde ještě snáze.
"Uživatelé mohou požádat o vyřazení z tohoto typu kontaktování jak telefonicky (číslo 4603), e-mailem, písemně nebo osobně ve značkové prodejně," uvedla Martina Kemrová z T-Mobile.
Podobně to řeší i Oskar, tedy bezplatným voláním na linku *077. "Odvolání souhlasu je již nyní upraveno v rámci všeobecných podmínek. Zákazník může podat písemnou žádost formou doporučeného dopisu," sdělila Diana Dobálová z Eurotelu. Většina lidí totiž souhlasí se zasíláním zpráv při podpisu smlouvy či při použití předplacené karty.
Stoprocentní ochrana, kromě vypnutí mobilu, však neexistuje. Operátoři například nabízejí firmám službu hromadného rozesílání esemesek (nedávají k dispozici telefonní čísla), za případné zneužití tohoto nástroje však nenesou odpovědnost.
"Obsah SMS odeslaných třetí stranou rozhodně nemůžeme ani monitorovat, natož regulovat. Jsme poskytovatelem nástroje, nikoli obsahu," uvádí Martina Kemrová z T-Mobile. V takovém případě je nutné směřovat stížnost na konkrétní firmu opět na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Kdo filtruje, vyhraje
Množství odpadu mířícího na mobily se však v Česku nedá vůbec srovnávat s kvanty reklamy proudící do schránek elektronické pošty. "Odhadem čtyřicet padesát procent ze všech příchozích e-mailů je odpad," říká Oldřich Bajer, spolumajitel portálu Centrum.cz s tím, že až do schránek uživatelů obvykle dorazí jen zlomek spamu.
Téměř všichni významní poskytovatelé e-mailů zadarmo totiž příchozí poštu filtrují. Pokud například najednou přijdou tisíce zpráv, které obsahují slovo "viagra", systém je automaticky uklidí do koše. Samotní uživatelé mají potom možnost si antispamový filtr doladit na vlastní klíčová slova.
"Začali jsme používat technologii, která mimo jiné zjišťuje, zda není adresa odesilatele falešná. Zároveň se porovnává s databází povolených adres. Nevyžádaná pošta je pak velmi rychle a s vysokou mírou jistoty odhalena," uvedl Jaroslav Bengl, výkonný ředitel Atlas.cz.
Téměř všichni se také shodují na tom, že nový zákon množství spamu nesníží. "České firmy, popřípadě společnosti z Evropské unie tvoří maximálně pět procent z nevyžádaných zpráv. Nedokážu si představit, jakým způsobem lze právní cestou zamezit člověku v rovníkové Africe, aby rozeslal spam, jehož cílem budou i čeští uživatelé," říká Jaroslav Bengl.
S tím si ostatně neporadili ani Američané, odkud například podle poslední studie firmy CipherTrust pochází šestaosmdesát procent nevyžádané pošty. Antispamový zákon tam přitom platí už od začátku roku.
