Městský soud tak vyhověl odvolání státu zastoupeného ministerstvy financí a spravedlnosti proti rozsudku obvodního soudu. Nárok vůči soudu byl podle společnosti Akro uplatněn kvůli odpovědnosti ČR za nesprávný úřední postup notáře při vyhotovení notářského zápisu.
Ministerstvo financí mělo zaplatit za to, že stát v roce 1997 nezastavil převod peněz podílníků fondů do zahraničí a nezabránil tak jednomu z největších bankovních tunelů v Česku.
Důvodem pozastavení obchodování je to, že ne všichni podílníci disponují dnes zveřejněnými informacemi, což může způsobit jejich nerovné postavení.
Podle IS Akro je třeba počkat na doručení písemného rozsudku, ve kterém budou vyčísleny náklady soudního řízení, jejichž úhrada bude mít dopad do majetku fondů. Dále prý bude třeba rozhodnout, co dál. "S největší pravděpodobností podáme dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně," upozornila společnost.
Majetek všech tří fondů Akro je přibližně 400 milionů Kč. Tyto fondy mají řádově téměř 52 tisíc podílníků.
Kauza CS fondů začala zhruba před 12 lety. V březnu 1997 koupila správce fondů C.S. Fond ruská firma Kos-Mos. Vyměnila vedení a následně z účtu CS fondů u Plzeňské banky zmizelo 1,23 miliardy Kč a místo nich CS fondy obdržely bezcenné akcie Drůbež Příšovice. Fondy skončily v nucené správě.
Akro IS převzala fondy během roku 1997 i se soudními spory. Bývalé CS fondy byly transformovány do nynějších otevřených fondů Akro.
