Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za více reklamy může ekonomické oživení

  18:17aktualizováno  18:17
Firmy, spolky a další subjekty loni utratily za reklamu téměř 13,5 miliardy korun, což je o 6,5 procenta více, než v předchozím roce. Vyplývá to z odhadů společnosti ARBOmedia.net Praha. Podle ředitele Petra Chlupatého stojí za růstem reklamních výdajů ekonomické oživení, které přispělo k překonání stagnace v předchozích letech. Přes 82 procent si ukously televize a tisk. Rádio, bilboardy,internet a další nosiče se podělily o zbytek. V letošním roce odhaduje ARBOmedia růst výdajů na reklamu o dalších 6,6 procenta na 14,4 miliardy korun. "Půjde o kombinaci růstu cen za reklamu i růstu jejího objemu," řekl druhý z ředitelů Michael Richter.

"A to letos nebude žádný mediální tahák, jako např. mistrovství světa či Evropy ve fotbale, nebo Olympijské hry," dodal.

Odhady výdajů do médií v roce 2001

  2001
(miliony korun)
2001/2000
( procenta)
Tisk 5 800 6,4
TV 6 050 6
Radio 1 040 5,6
Outdoor 1 070 5,4
Internet 190 72,7
Ostatní 220 4,8
Celkem 14 370 6,6

Pramen: ARBOmedia

Nova, Česká televize, Prima a TV3 loni obdržely podle odhadů ARBOmedia od inzerentů 5,7 miliardy korun. "Došlo k překonání určité nestability televizního trhu," připoměl předlońský rozchod TV Nova s ČNTS Petr Chlupatý.

Rozvoji trhu televizní reklamy by do budoucna podle zástupců agentury prospělo vyjasnění vlastnických vztahů v soukromých televizích a zlepšení regulace trhu.

Michael Richter si hodně slibuje také od digitální televize. "Bohužel chybí koncepce pro rozvoj digitalizace a investoři jsou pak zdrženliví, protože nemají jasno," upozornil.

Mění se chování diváků
"Mění se spotřebitelské chování, preference, což se promítá i do médií. Lidé už neusednou k televizi a nečinně nesedí, ale vybírají si a přepínají mezi kanály," řekla Jana Čepelková, která má na starosti televizní marketing.

Sledovanost televizí v roce 2000 (v procentech)

Nova 46
ČT 1 24
Prima 17
ČT 2 8
TV3 0,5

Pramen: ARBOmedia

Podle jejich slov také každý rok o 10 až 15 minut klesá průměrná doba, kterou divák starší patnácti let stráví před obrazovkou. V loňském roce se pomyslné stopky zastavily na 3 hodinách a 15 minutách denně.

Díky tomu a také zmiňovanému přepínání musí inzerenti kupovat více reklamního času, aby jejich klip potenciální zákazník shlédnul. V období května a listopadu jsou navíc reklamní časy vyprodané.

Soukromá televize může ze zákona vysílat maximálně 2,5 hodiny reklam denně, během jedné hodiny to nesmí být více než 12 minut.

Změna preferencí se nevyhla ani rádiu
Žebříčku poslechovosti dlouhodobě vévodí Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Loni se však na druhé místo vyšplhalo rádio Impulz, které odsunulo na třetí místo Frekvenci 1.

Podle Reginy Sehnalové z ARBOmedia za to můžou změny v zájmech posluchačů, kteří se podle ní vrací k populární české hudbě. Celkově však počet posluchačů klesá. Rovněž regionální stanice stagnují a diferencují se podle bohatosti.

Šanci mají tištěná média
Tištěným médiím zůstalo v loňském roce za reklamu na účtech téměř 5,5 miliardy korun, tedy jen o něco méně než televizím. "Vzhledem k naplněnosti televizního trhu se objevuje šance pro jiná média, tedy i tisk," zhodnotila další šance tohoto segmentu Sehnalová.

"Jde o vysoce fragmentovaný trh, který se těžko analyzuje," doplnila. "Nárůst nákladu zaznamenaly Lidové noviny, ale i zdarma distribuované Metro či Kudykam. Výrazně rostou také různé klientské magazíny, které pro své zákazníky vydávají např. automobilky, nebo telekomunikační operátoři. Zejména u nich se náklad lehce přehoupne z desítek do stovek tisíc," řekla.

Ceny na internetu se značně liší
Internetové magazíny, katalogy a vyhledávače vydělaly v loňském roce na reklamě 110 milionů korun. To je dvojnásobek předloňské hodnoty.

Rok 2000 byl ve znamení vstupu strategických investorů do některých firem, např. Seznamu, Atlasu, Centrumu a dalších. Na trhu se začínají profilovat významní hráči jako Economia OnLine, Mafra, Computer Press a další.

Spolu s růstem nabízeného obsahu rostly i nároky uživatelů. Ti začínají být věrní "svým" serverům. Tomu nahrává růst kvality nabízeného obsahu a zvyšuje se i profilace jednotlivých stránek.

V letošním roce by měly firmy utratit podle odhadu ARBOmedia za internetovou reklamu mezi 180 až 190 miliony korun.

Zatímco všeobecné servery jako např. Seznam, Atlas, nebo Centrum dostanou 200 korun za 1000 shlédnutí reklamního baneru, specializované dostanou i několikanásobek této částky.

"Například u finančních stránek jako jsou iHned se cena blíží tisíci korunám. Letos bude tato hranice určitě překonána," řekla Sehnalová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.