"Země podle všeho potřebuje na určitou omezenou dobu zvláštní systém," řekl pro list Financial Times Deutschland. "Nevolám po vytlačení Řecka z eurozóny, dalo by se ale uvažovat o zavedení platebního nástroje pro použití uvnitř země, zejména ve veřejném sektoru," dodal.
Mzda by byla v nové měně, země by lépe konkurovala
Mzdy by se v Řecku v takovém systému vyplácely v nové měně, jejíž kurz by byl nižší než kurz eura, zatímco bankovní úspory Řeků by mohly zůstat v eurech, aby neztratily na hodnotě. Takováto "skrytá devalvace" by pro cizinu zlevnila řecké zboží a služby a zvýšila jejich konkurenceschopnost, uvedl Belka.
Řecká krizeZemě se v roce 2010 propadla do těžké dluhové krize a stala se první zemí eurozóny, která dostala mezinárodní finanční pomoc (110 miliard eur). Tento objem ale nestačil a země letos doslova dokulhala pro nový úvěr v objemu 130 miliard eur. |
"Řekové budou muset podstoupit další oběti, takto se to ale bude dít civilizovaným způsobem. Jejich turistický sektor a další služby musí být cenově přitažlivější. Řecko musí začít znovu," řekl šéf Polské národní banky.
Za "beznadějnou" označil Belka evropskou strategii požadovat po Řecku neustálé drastické snižování mezd a cen, které má zvýšit konkurenceschopnost. Stejně bezvýchodné je podle něj podporovat zemi stále novými úvěry.
Řecku se nechce propouštět státní zaměstnance
Nejpostiženější zemi v EU pošťouchl také šéf řecké mise Mezinárodního měnového fondu Poul Thomsen. Na panelové diskusi v Londýně prohlásil, že země musí překonat svou averzi k propouštění státních úředníků a rušení nepotřebných úřadů.
"Dosud zde vládne tabu, které brání propouštět zaměstnance vysoce přezaměstnaného veřejného sektoru. Je zde také tabu, které nedovoluje uzavírat takové organizace v situaci, kdy už nejsou zapotřebí," citovala Thomsena agentura Reuters.
Thomsen zopakoval, že Řecko už nemá možnost ozdravovat vysoce zadlužené veřejné finance zvyšováním daní a plošným omezováním mezd a důchodů. Klíčové je podle něj zvyšovat konkurenceschopnost, přiznal ale, že k plné obnově úrovně konkurenceschopnosti, kterou mělo Řecko před přijetím eura, bude země potřebovat nejméně desetiletí.
