V roce 2001 skončila Praha s o něco více než 50 kongresy v tomto oboru nejvýnosnější turistiky na 24. místě a loni to podle odhadů nebylo o nic lepší. V první půlce 90. let přitom bylo hlavní město mezi dvaceti nejžádanějšími a mělo ambice dostat se do první desítky.
"Převládal názor, že kongresovou turistiku není třeba podporovat, že Praha je natolik dobrá, že sem budou všichni jezdit i bez toho. Ale to se nestalo," vysvětluje zhoršení pozice šéf České centrály cestovního ruchu David Gladiš. Podle jeho názoru se proto Česko musí vydat cestou větší propagace jako třeba Vídeň či Budapešť.
Předpoklady pro to, přilákat do země tisíce zubařů, dermatologů a dalších specialistů, kteří patří k typickým "kongresovým turistům", přitom Praha podle odborníků má. "Máme nové hotelové i kongresové prostory, skvělé historické památky, zajímavé kulturní programy, přijatelné ceny, nové letiště. Chybí propagace státu a dále velký kongresový sál pro více než tři tisíce lidí," vypočítává předseda Pražské asociace kongresové turistiky Michael Hvížďala.
Dnes Praha nabízí v kongresových sálech zhruba 50 tisíc míst. Problémem zůstává nechvalně známá taxislužba nebo předražené restaurace. Zasedání nejrůznějších mezinárodních organizací přitom patří mezi velmi lukrativní záležitosti. "Účastník kongresu nebo konference utratí třikrát více než běžný turista," říká Gladiš. A navíc, pokud se mu zde zalíbí, návštěvu po čase zopakuje s rodinou.
Cizince přijíždějící na odborné konference mají rádi i hoteliéři. "To jsou ti nejlepší klienti. Na kongres totiž jezdí dobře situovaní lidé, které platí firma, a navíc utrácejí ještě svoje peníze. Stravují se v hotelu, žijí tady, mají jednání. To turista se nasnídá a zmizí ven," říká generální ředitel hotelu Holiday Inn v Praze Jan Filip.
"Kongresový" turista tvoří skoro polovinu veškerých tržeb tohoto hotelu. Na to, že se Česko příliš nesnaží lákat do země mezinárodní organizace všeho druhu, doplácí i Kongresové centrum Praha. V něm se v roce 2000 odehrálo zasedání finančníků Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kvůli kterému bylo také zrekonstruováno.
Oprava a rozšíření bývalého Paláce kultury vyšly na 2,8 miliardy korun, které mají být splaceny během 15 let. "Ročně bychom měli splácet 300 milionů korun, ale jsme schopni tak 220 milionů. Zbytek doplácí náš vlastník, město Praha, ze svého rozpočtu," říká mluvčí Kongresového centra František Kostlán.
Pro hlavní město jsou však tyto dotace neúměrně vysoké. "Stojí nás to příliš mnoho, a proto se zvažuje buď prodej, anebo dlouhodobý pronájem," říká náměstek pražského magistrátu Jiří Paroubek. Původnímu předpokladu, že si Kongresové centrum na sebe a své dluhy vydělá tak, aby město nemuselo doplácet, už nikdo zúčastněný nevěří.
