Rulandské šedé je podle mě nejzářivější perlou v náhrdelníku burgundských odrůd révy vinné.
Hovoříme o burgundské odrůdě a nazýváme ji úsměvně Rulandské bílé (Burgundsko existuje, ale Rulandsko ne!). Takto paradoxní pojmenování všech burgundských odrůd pěstovaných v České republice je raritou.
Vychází z označení Burgundského šedého v Německu (Ruländer), kde se o jeho rozšíření zasloužil obchodník Johann Ruland, zatímco ve světě je zažitý název Pinot gris.
V našich zemích se tato odrůda pěstovala už ve 14. století, dnes je vysázena na třech procentech viničních ploch, které se stále zvětšují.
Pěstuje se na celém světě, nejdůležitější vinařskou oblastí Pinot gris je Alsasko. Oblibě vinařů se těší i v Itálii, Rakousku, Německu...
Rulandské šedé je odolné vůči zimním a jarním mrazům, v dobrých letech poskytuje hrozny vysoké cukernatosti. Dokladem toho je rok 2002, kdy bylo v Česku vyrobeno téměř 50 000 litrů vína kategorie výběr z hroznů a 1800 litrů slámového vína.
Tajemnost odrůdy tkví v její barvě, vůni i chuti. Barvu může mít jemně narezlou (znalci tyto "pink" produkty oceňují), obzvlášť když se rmut nechá pár hodin nakvasit.
Ve vůni vyzrálé rulandy se objevují jak kořenité, trochu tramínové, tak lehce "rýňákové" tóny. Degustátor s dobrým nosem v ní objeví i aroma bílého pepře, sušeného ovoce, šalvěje, zelených mandlí i žlutého melounu. Mladé Rulandské šedé chutná po meruňkách a broskvích s mírně kouřovou dochutí a u vyzrálé rulandy se přidávají decentní biskvitově máslové tóny.
A co si dát k dobrému Rulandskému šedému na talíř? Doporučuji grilovanou drůbež s provensálskou zeleninou na olivovém oleji, rybu se smetanovou omáčkou a těm, kteří milují sladkosti, palačinku se šlehačkou. K ní však musí pít jedině přírodně sladkou rulandu...
Rulandské bílé
Stará francouzská odrůda původem z Burgundska se pěstuje od 14. století v Alsasku. Dlouho byla pokládána za odrůdu identickou se sortou Chardonnay, s kterou se pěstovala a nadále pěstuje ve směsi pod označením Pinot Blanc Chardonnay.
Až v roce 1896 se na vinařském sjezdu v burgundském Chalonu definitivně oddělila jako samostatná odrůda.
V evropských vinicích má tato odrůda pozoruhodné zastoupení. S úspěchem se pěstuje v Německu, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku a Itálii. Nový svět kromě Kalifornie ji ignoruje.
V Česku se pěstuje na pěti procentech vinic. Rulandské bílé je středně pozdní odrůda, která snáší vápenité podloží chudších půd. Má ráda teplé polohy mírných jižních svahů. Je citlivá na zimní i jarní mrazy.
Patří mezi úrodné odrůdy s dostatečným obsahem cukru i kyselin ve vyzrálých bobulích. Poskytuje plná, lahodná a extraktivní vína. Ty nejlepší výběry se vyznačují jemnou mandlově biskvitovou a jemně kořenitou vůní a chutí, která se vyzráváním v lahvi ještě umocňuje.
Pinot blanc je navíc inteligentní a univerzální odrůda, vhodná do kupáží tichých i šumivých vín. Na konci dlouhých a teplých podzimů hrozny pinotu přezrávají a vinařům poskytují surovinu pro nedostižné přírodní sladké výběry. Například v roce 2002 bylo na Moravě z této odrůdy vyrobeno 5455 litrů ledového a 3160 litrů slámového vína.
A k čemu se Rulandské bílé hodí? Je vděčným partnerem českých i světových gastronomických specialit. Zkuste pěkný kabinet či pozdní sběr pinotu někdy zkombinovat s chřestem, sladkovodními rybami nebo bílým drůbežím masem.
A nevynechejte ani paštiky, k nim však volte víno polosuché.
