VTP Vysočina stál daňové poplatníky 290 milionů korun. Dva roky po otevření je...

VTP Vysočina stál daňové poplatníky 290 milionů korun. Dva roky po otevření je prázdný, zavřený a čeká na kupce. Stát se ze zkrachovalého majitele snaží dostat zpět dotaci. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Technoparky krachují i přes stamilionové dotace ze státní kasy

  • 195
Dva vědecko-technické parky, které dostaly maximální 300milionovou dotaci, už zkrachovaly. Třetí k tomuto osudu míří a čtvrtý - tentokrát zadotovaný „jen“ 230 miliony - vyšetřuje policie. V dalších podnikatelských inkubátorech potom často sídlí firmy, které mají k inovacím hodně daleko.

V moderní budově na kraji Jihlavy měl už přes dva roky běžet špičkový výzkum. Sdružení Energoklastr na to získalo dotaci 290 milionů korun. Dnes je areál Vědecko-technického parku Vysočina prázdný, zamčený, plný plevelu. Energoklastr je v konkurzu, stát vymáhá dotaci zpět a park je na prodej.

Stát dal od roku 2004 na vědecko-technické parky (VTP), inovační centra a firemní inkubátory přes osm miliard korun. Vzniklo jich přes padesát.

„V Evropě se má za to, že na milion obyvatel by měly připadat tři vědecko-technické parky,“ říká šéf Společnosti vědecko-technických parků ČR Pavel Švejda.

To, že dotace do parků inovacím moc nepomohly, potvrdil rozsáhlý průzkum MF DNES. Co ukázal? Ze tří desítek nejštědřeji dotovaných parků už dva zkrachovaly, další se právě snaží bankrot odvrátit. Park v Buštěhradu vyšetřuje policie kvůli podezření z podvodů.

Dalším problémem je, že se stát nezajímá o to, co se v podpořených centrech děje. Desítkami milionů dotované parky nebo podnikatelské inkubátory tak často slouží jen jako sklady či kanceláře. Ukázkový je v tomto Zlínský kraj, kde jich v posledním dotačním období vyrostlo hned sedm.

Jejich nájemníci pak mají často do představy o inovační firmě daleko. V areálu zrekonstruovaného kunovického Panského dvora třeba sídlí řezník nebo finanční poradce z OVB. A ten ve Valašských Kloboukách je využíván i jako virtuální sídlo firem.