Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záhadný muž, který točí miliardami

  0:01aktualizováno  0:01
V náprsní kapse u saka běžně nosí sto tisíc korun, v příručním kufříku má osm mobilních telefonů, výhradně s anonymní předplacenou kartou. Jmenuje se František Mrázek, a i když je na veřejnosti téměř neznámý, patří mezi úzkou skupinku velmi bohatých Čechů.

Životní příběh pětačtyřicetiletého Františka Mrázka patří k tomu nejzajímavějšímu, na co se dá v Česku narazit. "Podnikal" už za socialismu, loni přežil atentát. Kancelář má v pražském zámečku v Krči, kde sídlí skupina ovládající velké firmy jako Setuza, Seliko nebo balírny Marila, jež ročně utrží dvacet miliard korun. A málokdo věří jeho tvrzení, že v uskupení nemá podíl.

Byl u jednání o splacení ruského dluhu, v jeho pivovaru v Českém Krumlově stál v čele dozorčí rady Barak Alon, který v tunelu století připravil Komerční banku o osm miliard korun.

V materiálech českých tajných služeb jsou rámcově popsány metody, jak spolu s komplici údajně z bank vylákal desítky milionů korun, které se nakonec nevrátily. A za socialismu jeho jméno figurovalo v případu vyřizování účtů mezi veksláky na Kolínsku, kde se jednalo bez rukavic.

Ale František Mrázek také založil začátkem devadesátých let s Karlem Gottem nadaci Interpo, která pomáhala dětem zastřelených policistů, dává peníze českým nemocnicím a na další charitativní akce.

Jeho zastánci tvrdí, že to, co se o něm lze dočíst ve zpravodajských materiálech, je směsicí pravdy, nepotvrzených informací a hloupostí. Možná i proto, že má podle mnohých hodně blízko k tajným službám.

František Mrázek "podnikal" už za socialismu a vysloužil si za to podmínku. Sám na to vzpomíná slovy, že nepatřil k pěšákům, kteří před Tuzexem prodávali bony. Dělal obchody ve velkém.

"Dobře, já řeknu, na čem jsem zbohatl. Na spekulacích, což byl za socialismu paragraf 117 trestního zákona. Spekuloval jsem se vším možným, s hodinkami, walkmany, šátky. Věděl jsem třeba, že má někdo kamion hodinek, a zprostředkoval jsem obchod. Bylo to něco, co se dneska nazývá velkoobchodní činnost. V roce 1986 jsem za to dostal podmínku," říká František Mrázek ve vůbec prvním rozhovoru pro sdělovací prostředky.

V té době podle důvěrných informací prodával západní zboží i ruským vojákům v Česku. Jeden penzionovaný ruský generál ho údajně seznámil s šéfem pražské pobočky KGB, s nímž měl Mrázek pravidelně hrát šachy. Tuto zmínku nechává Mrázek bez komentáře.

Z té doby pochází jedna legenda. Mrázek měl být spolu se svým dřívějším partnerem Miroslavem Provodem podle materiálů tajných služeb zapleten do aféry, v níž policie na Kolínsku rozkryla síť nelegálních obchodníků.

Sám Mrázek k tomu říká: "Asi máte na mysli zastřelení pana Dvořáka, který obchodoval s elektronikou. Řeknu jen to, co jsem o tom slyšel. Pan Dvořák byl zatčen při policejním zátahu, který se jmenoval Akce Grundig. Tenkrát se na něj obrátila Státní bezpečnost s žádostí o pomoc. Dal se zavřít mezi kámoše a vytáhl, kde co mají schované. Ti lidé za to dostali mnoho let, on sám se dostal za měsíc nebo dva ven. Ale já jsem s ním neměl nic společného. Mně ten člověk nic neprovedl."

Mrázek a Provod spolu měli hodně společného zhruba do poloviny devadesátých let. Nyní jdou každý jinou cestou. Česká televize o nich před třemi lety v pořadu Klekánice odvysílala reportáž. Shrnuje závěry BIS o tom, jak se do českých malých bank a IPB nevrátily napůjčované desítky milionů korun.

Zjednodušeně řečeno měli být Mrázek s Provodem faktickými vládci firem, které nakupovaly nemovitosti, nechali je poté odhadnout na několikanásobek pořizovací ceny a dali je do zástavy bankám. Peníze se bankám nevrátily a firmy byly převedeny na bílé koně - lidi s ruskými jmény.

Televize přinesla svědectví člověka, který uvedl, že Mrázek byl na počátku jedné z nevrácených bankovních půjček. Sám však ve firmách oficiálně nefiguroval. Na přímý dotaz pak odmítá, že by organizoval bankovní podvody. "Hovořme o faktech. Já měl úvěry u dvou bank. První u Agrobanky jsem splatil, druhý s vědomím Pragobanky převedl," říká Mrázek.

Policejní zdroje mluví ještě o jednom případě, o kterém se psalo před třemi lety. Protikorupční služba chystala zátah v České spořitelně kvůli dosud policií prověřované operaci s nedobytnými úvěry (včetně těch připisovaných skupině Provoda a Mrázka).

Akce se na poslední chvíli neuskutečnila. Její organizátor někdejší šéf ekonomické kontrarozvědky Evžen Šírek - byl zanedlouho kvůli chybě nesouvisící s případem odvolán. Podle Šírkových spolupracovníků akci zastavil tehdejší pracovník Národního bezpečnostního úřadu Martin Hejl, který si podle tajných služeb s Mrázkem často telefonoval. "Používali krycí jména, třeba Pavel Mertlík byl Umaštěnec, Miloš Zeman Becherovka," uvádí zdroj.

MF DNES oslovila dva bankéře, kteří zastávali na přelomu devadesátých let v České spořitelně vysoké posty. Ani jeden z nich však o nesplácených úvěrech spojených s firmami Františka Mrázka podle vlastních slov nic neví. "To mi nic neříká. Vím jen, že lidé kolem Mrázka se přes politické kontakty v sociální demokracii snažili tlačit na to, aby spořitelna prodloužila úvěr Válcovnám plechu Frýdek-Místek, které spoluvlastnil Barak Alon," uvedl bankéř.

Prokazatelné je, že Miroslav Provod vlastnil rekreační středisko na Orlíku. Tam se scházeli představitelé tajných služeb i světoví mafiáni. "Vím, že tam byl Šamil Basajev (vůdce čečenských separatistů). Bylo to ale v době, kdy Provod Orlík ještě nevlastnil," říká bez bližších podrobností Mrázek.

Mrázek se podílel i na řešení ruského dluhu. Zprostředkoval spolu se svým dobrým známým - otcem Baraka Alona Šlomo Alonem - v této věci první schůzky ruských a českých politiků. Šlomo Alon zajistil v Moskvě u svých přátel - ruských ministrů v čele s šéfem diplomacie Jevgenijem Primakovem - setkání s českou delegací, jejímž byl v roce 1999 dokonce členem.

V Praze byl ještě předtím Mrázek u prvního setkání v hotelu Belevue, kde kromě něho byli někdejší šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf, poslanec ČSSD Michal Kraus a tehdejší ministr financí a dnešní ruský premiér Michail Kasjanov. Dohodl se způsob platby i termín. Pak se však do hry vložili další prostředníci a konečný model splácení se změnil.

Mrázek tvrdí, že na rozdíl od Šlomo Alona zná jeho syna Baraka, který je nyní v maďarském vězení, výrazně méně. "Myslím, že je mu připisovaná mnohem démoničtější role, než jakou ve skutečnosti hraje," říká pouze Mrázek.

V politice měl Mrázek dobré styky hlavně s někdejším ministrem financí Ivo Svobodou. Známý je jeho vztah se sociálnědemokratickým předsedou hospodářského výboru parlamentu Josefem Hojdarem. Ten sedí v dozorčí radě České konsolidační agentury, která bude rozhodovat, co se skoro dvoumiliardovým dluhem ústecké Setuzy vůči státu, převzatým z ČSOB.

Právě ústecká Setuza je hlavní firmou skupiny, kterou Mrázek a jeho partner Tomáš Pitr reprezentují. Zadluženou ji ovládli před třemi lety, od té doby vedli spor s úvěrující ČSOB, s níž se nedohodli na smírném řešení. Obě strany se přitom obviňují z toho, kdo byl hlavní příčinou, že se spor nevyřešil.

Loni v létě na Mrázka někdo střílel, když jel ze svého domu v Českém Brodě do Prahy. "Střela mě nezasáhla, jen střepy z okna. Myslím, že to nebylo moc profesionálně udělané, spíš to byl pokus o zastrašení nebo mě chtěl někdo okrást. Ví se o mně, že běžně nosím u sebe tak sto tisíc korun," říká Mrázek. Verzi o vyřizování podnikatelských účtů odmítá.

Ale minulý týden policie odvysílala pořad Na stopě, ve kterém byl anonymně popsán celý případ s tím, že podnikatel nabízí za informace vedoucí k dopadení vraha dva miliony korun. Podle dosavadních zjištění bylo do případu zapleteno zřejmě mnoho lidí, což verzi o zastrašování nepotvrzuje.

Kontroverzní muž na závěr přichází s nápadem, jak oživit českou ekonomiku. "Neustále slyším a čtu, že daňové nedoplatky jsou v desítkách miliard korun. V současném stavu se podnikatelské daně nedají nikdy pořádně vybrat. Jestli budete mít daně 30, 50, 80 nebo 100 procent, je to úplně jedno. Každý člověk bude mít kvalitního daňového poradce a vždy ty daně nějakým způsobem obejde. Kdybych to měl řídit já, bylo by vše jinak. Daně bych dal co nejnižší a vybralo by se stejně jako dnes. Ještě by se oživila ekonomika."

Sám odmítá, že by používal nezdaněné peníze, a to přesto, že nevlastní platební kartu a po kapsách má desetitisíce. "Věřte, že finančák je na mě přísný," uzavírá.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Majitel skupiny KKCG Karel Komárek
Ropný magnát Komárek rozšiřuje IT stopu KKCG. Koupil 70 procent AutoContu

Skupina KKCG podnikatele Karla Komárka koupila 70procentní podíl v předním českém dodavateli informačních technologií AutoCont. Firma o tom informovala ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.