V meziročním srovnání se dluh zvýšil o 14,3 miliardy. Dvě třetiny závazků jsou dlouhodobé, se splatností delší než jeden rok.
"Převážná část zahraničních závazků (přes 60 procent) připadá na podnikový sektor," uvedla ČNB.
Zadluženost podnikového sektoru se snížila v důsledku rychlejšího splácení finančních úvěrů zejména u podniků se zahraniční majetkovou účastí.
Zahraniční investice do České republiky převýšily ke konci druhého čtvrtletí tuzemské investice v cizině o 454,8 miliardy korun.
Obchodní banky splácely dlouhodobé finanční úvěry a účelové linky čerpané v předchozích letech. V menším rozsahu poklesl stav dlouhodobých vkladů přijímaných od zahraničních bank a klientů.
Vláda se v zahraničí drží zkrátka
Zahraniční dluh vlády se mírně zvýšil kvůli čerpání úvěru od Evropské investiční banky na budování dopravní infrastruktury a protipovodňových opatření.
Přesto podíl státu na zahraničním dluhu představuje méně než deset procent celkové sumy, což nemusí podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška vzbuzovat žádné obavy.
"Zveřejněné údaje potvrdily, že na rozdíl od zadluženosti vlády není zahraniční zadluženost žádným problémem. Její podíl na HDP dlouhodobě klesá a současná hodnota 32 procent řadí Česko k zemím s nižším zahraničním zadlužením," uvedl Sobíšek.
Starosti dělá ekonomům rostoucí zadlužení vlády, která si půjčuje stále více peněz na krytí rozpočtových schodků. Ke konci června stouply její zavazky na 452,29 miliardy korun. VÍCE ZDE
