Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za převod pár stovek zaplatil klient 750 korun. Poplatky chce řešit EU

  1:00aktualizováno  1:00
Banky požadují od svých klientů za zahraniční platby často stovky korun, a to i do sousedních zemí. Nejvyšší poplatky si zpravidla účtují větší společnosti. Evropská komise se bude letos na jaře problémem vysokých nákladů na přeshraniční transakce v eurech zabývat.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Pan K. potřeboval poslat 25 eur, tedy zhruba 650 korun, na Slovensko. V internetovém bankovnictví Raiffeisenbank zadal platbu, a protože potřeboval, aby částka došla celá, zvolil nabídku „všechny poplatky platí odesilatel“. Za pár dní se dozvěděl, že na poplatcích zaplatil 750 korun.

„Jiným způsobem zaplatit nešlo. Nápověda uváděla, že banka zvolí nejvýhodnější sazbu poplatku. Takovou pálku jsem však nečekal,“ říká pan K.

Právě v tom, že zvolil poplatky na sebe, udělal „chybu“, platba se zaúčtovala jako mezinárodní. „Klientům doporučujeme využívat multiměnový účet. Klient by pak posílal rovnou eura, nikoliv koruny, a platba by byla brána jako europlatba za 220 korun,“ říká mluvčí banky Petra Kopecká. 

Banky sice z ceníků vymazaly většinu poplatků, ale případ pana K. ukazuje, že platby za hranice stále stojí balík. Mezi bankami však existují velké rozdíly.

Poplatky navíc za platbu kartou jsou minulostí. Nový zákon je zakazuje

Obecně platí, že menší banky si za transakce do zahraničí účtují nižší poplatky. V případě europlateb, tedy plateb v eurech do 50 tisíc, vyjde u nových bank transakce na desetikoruny, u většiny klasických bank stojí odeslání evropské měny kolem dvou stovek.

Jen někdy je tato služba levnější či zcela zdarma. Týká se to hlavně plateb na Slovensko. Zejména tehdy, jdou-li peníze na účet v partnerské bance či v bance, která patří do stejné skupiny. Z Raiffeisenbank do Tatra banky tak lze převést peníze bez dalších poplatků. A třeba Fio banka má platby na Slovensko zcela zdarma. Air Bank zase nabízí eurové platby zdarma v rámci Velkého tarifu, za nějž platí klient stovku měsíčně.

U plateb v jiných měnách a mimo Unii mohou být poplatky ještě o řád vyšší. Většina bank si řekne zhruba o jedno procento z hodnoty odesílané transakce, přičemž bývá stanovena minimální a maximální výše poplatku. Spodní hranice se pohybuje mezi dvěma a třemi stovkami, horní je obvykle kolem 1 500 korun.

Některé menší banky mají poplatek fixní. Třeba Air Bank si za odchozí platbu účtuje stovku, Creditas 150 korun a Fio banka dvě stovky. To ale platí jen v případě, že se o poplatky podělí odesilatel s příjemcem. Pokud vezme odesilatel poplatky na sebe, zaplatí ještě o dost víc.

Peníze si ukusují i korespondenční banky

Bankéři zdůvodňují poplatky vysokými náklady, s nimiž je zahraniční styk na rozdíl od domácích plateb spojen. „Zahrnují například nutnost vedení korespondentských účtů v zahraničí, náklady spojené s využíváním mezinárodní bankovní sítě SWIFT, účast v mezinárodních vypořádacích systémech či náklady spojené se směnou a konverzemi měn,“ vyjmenovává poradce České bankovní asociace Tomáš Hládek.

„Platba putuje často přes několik korespondenčních bank, přičemž banka odesilatele zpravidla nemá možnost ovlivnit, kolik a jaké to budou. Každá z nich si bere různě vysoké poplatky, proto stojí zahraniční platby více než europlatba,“ dodává Zdeněk Kovář z Fio banky.

Evropská unie už od roku 2009 nařizuje, že poplatky za přeshraniční platby v eurech nesmějí překročit domácí poplatky. Jenže v zemích mimo eurozónu neexistuje ekvivalent domácích plateb v eurech, s nimiž by šlo poplatky porovnat.

Ve Švédsku, na rozdíl od Česka, rozšířili nařízení i na švédskou korunu a zahraniční a domácí poplatky sjednotili. Evropská unie tak chystá změny. Na jaře hodlá Evropská komise předložit návrh, aby se pravidla, která nyní platí v eurozóně, rozšířila i na ostatní členské státy.

„Poplatky za přeshraniční platby jsou součástí problému vysokých transakčních nákladů, které zatěžují naši ekonomiku. Firmy a občany vyjdou na miliardy korun ročně, které se jen přesunou z jejich peněženek do finančního sektoru,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer.

Dlouholetý bojovník proti bankovním poplatkům a nyní poslanec Patrik Nacher upozorňuje, že ani regulace nemusí problém úplně vyřešit. Různé banky používají značně rozdílné kurzy, takže nakonec může i v bance s nižším poplatkem vyjít zahraniční transakce dráž. Z vysokých poplatků však dokážou těžit některé nebankovní firmy, které provádějí transakce výrazně levněji.




Nejčtenější

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...



KLDR čaruje s rozpočtem jak Voldemort. Její lži drásaly i otrlé Sověty

Severokorejský diktátor Kim Čong-un na vojenské přehlídce v Pchjongjangu (15....

Představte si státní rozpočet, který vykazuje stálý růst, notně podporuje rozvoj vědy i technologií, velkou část...

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

KVÍZ: Kolik chmele je v půllitru a co je spilka? Otestujte se, co víte o pivu

(Ilustrační snímek)

Jsme národ pivařů. Alespoň to platí o spotřebě na hlavu. Každý Čech do sebe za rok otočí v průměru pár set půllitrů....

Další z rubriky

Daň za daňové kejklířství. Apple i Google mají odvést tři procenta tržeb

(Ilustrační snímek)

Evropská unie už nechce být dojnou krávou technologických online gigantů, jako je Apple, Google a Facebook. Navrhla,...

KOMENTÁŘ: Češi uspěli v Evropě. Už nebudou jíst hůře než Němci

Ilustrační snímek

Evropská komise představila nová pravidla boje proti dvojí kvalitě potravin. Brzy si snad koupíme čokoládu jako na...

KOMENTÁŘ: Dotace z EU? V systému už brzy nastane průvan

Lídé u Pražského hradu oslavují výsledek referenda o vstupu do EU. (14. června...

V Unii se připravuje rozpočet, který má začít platit po roce 2020. A Česko by se mělo připravit, že dojde k omezení...

Najdete na iDNES.cz