"Žádný velký třesk neočekáváme, protože přizpůsobování se trhu probíhá už delší dobu," upozorňuje Jonathan Hallet, partner firmy Cushman & Wakefield Healey & Baker.
Na rozdíl od trhu s bydlením, který je v Česku stále regulován státem, u komerčních prostor už trh funguje dlouho. Díky tomu není rozdíl v cenách a nájmech, které firmy platí za svá sídla či výrobní plochy, mezi Českem a Evropou tak propastný.
"Ze dne na den se v této oblasti ceny nezmění. Už nyní jsou u komerčních nemovitostí na 80 procentech evropského průměru," říká druhý z partnerů, Ferdinand Hlobil.
Podle průzkumu jeho firmy zájem o komerční prostory, kam patří kromě kanceláří i sklady, maloobchody a průmyslové objekty, poroste přibližně stejným tempem jako dosud.
Většina firem, které středoevropský trh zajímá, už tady totiž je. Střechu nad hlavou tu však budou nově hledat úřady EU či obchodníci a lobbisté, jejichž zájmy rozšíření EU posune směrem na východ.
Z průzkumu také vyplývá, že v nabídce moderních komerčních prostor, na které jsou evropské firmy zvyklé, je hlavní město ČR mezi kandidátskými zeměmi na špici. Prahu, v níž připadá 1,1 metru čtverečního moderních kanceláří na obyvatele, těsně následuje Varšava.
Budapešť a slovinská Lublaň jsou na tom hůř, i když Maďarsko má zase mezi zeměmi, které usilují o vstup do EU, nejrozvinutější trh s komerčními nemovitostmi.
ČTĚTE TAKÉ |
EU a trh s byty |
Nájmy a nemovitosti |
Pro investory, kteří ukládají své peníze do nemovitostí, jsou zatím kandidátské země přitažlivým místem. Výnosy z nemovitostí jsou tu vyšší, než je evropský průměr, ale jak ukazuje případ Portugalska a Španělska, vstup do unie je dostane na stejnou úroveň.
"Náklady na držení nemovitosti tu budou stoupat, pojištění zdražuje a nahoru půjdou i daně," upozorňuje Zdeňka Klapalová z Knight Frank.