„Před čtyřmi lety zabilo mlékomaty vyjádření hlavního hygienika,“ vzpomíná Tomáš Kořínek, obchodní ředitel firmy Toko Agri, která v Česku provozuje mlékomaty. Syrové mléko tehdy šéf hygieniků označil za potenciálně nebezpečné. Tento stav se však postupně daří překonat.
„Loni jsme instalovali v republice 12 nových mlékomatů, letos šest a řeší se, kolik a kam je dát v Praze,“ řekl Kořínek. Jeho firma je jediným dodavatelem technologie v Česku, po republice má zhruba 160 mlékomatů, což odpovídá počtu registrací u Státní veterinární správy.
Podle výzkumu VFU mléko obsahuje různé množství několika bakterií. „Z hlediska přítomnosti patogenních bakterií analýza nepotvrdila přítomnost listerií, salmonel, kampylobakterů ani baktérií Bacillus cereus. Prokázala však zvýšené množství běžně se vyskytujících bakterií. Některé patogenní skupiny mohou vyvolávat průjmová onemocnění,“ uvedla v tiskové zprávě Kateřina Bogdanovičová z Ústavu hygieny a technologie mléka.
V převařeném mléku bakterie nepřežijí
Nalezené bakterie však podle ní nezavdávají důvod k obavám. „Převařením zničíme patogenní bakterie, které nepřežívají ve sporách, a minimalizujeme zdravotní rizika. Při dodržení těchto postupů lze považovat mléko v jihomoravských mléčných automatech za bezpečné,“ uvedla Bogdanovičová. Do analýzy zařadila 30 vzorků z deseti automatů, do nichž dodává mléko šest farem.
Aktuálně stojí litr mléka mezi 16 a 20 korunami a jelikož množství tuku se pohybuje nad čtyřmi procenty, míní Kořínek, že by cena mohla být i vyšší. „Kvalita je nesrovnatelně vyšší než v obchodech a mléko je čerstvé,“ zmínil. Denně se v automatech prodá 200 až 250 litrů.
Dodavatel automatů se snaží dostat i na další místa jak ve velkých městech, tak v menších obcích. Kořínek však přiznává, že ani po letech není zřejmé, kde se mlékomat uchytí. „Občas je potřeba měnit místo a zkoušet,“ řekl.
Podívejte se, jak funguje mlékomat:
23. února 2010 |
