Evropská komise 10. ledna rozhodla o neschválení účinných látek chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl. O tři dny později dostala stopku také látka thiakloprid. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) to musel respektovat a zruší proto povolení pro chemické postřiky s těmito látkami, které se v Česku používají především na ochranu řepky.
Chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl přijde o povolení nejpozději 16. února 2020, doprodávat a používat na polích se bude moci do 16. dubna 2020.
„Chlorpyrifos je symbol toxických látek, které se v zemědělství aplikují. Čas od času ho najdeme v potravinách, jablkách, cereáliích a tak podobně,“ řekla dříve iDNES.cz Jana Hajšlová, profesorka z Vysoké školy chemicko-technologické. Podle ní se strukturou tato látka podobá bojovým látkám používaným například v Sýrii, ale látka není tak toxická, a proto ji lze používat v zemědělství.
Chlorpyrifos je jednoznačně nejpoužívanějším insekticidem v Česku. V roce 2018 podle dat ÚKZÚZ použili zemědělci přes 136 tisíc kilogramů této látky. Z tohoto množství šlo 68 procent spotřeby na ošetření řepky, 16 procent na pšenici.
„Nelze vyloučit jejich genotoxický potenciál, který naznačila řada dostupných vědeckých studií, vývojová neurotixicita a dále epidemiologické důkazy o vztahu mezi expozicí chlorpyrifosu a chlorpyrifos-methylu během vývoje s nepříznivými dopady na vývoj nervové soustavy u dětí,“ zdůvodnil zákaz ředitel Odboru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ Pavel Minář.
Také thiakloprid, druhý nejpoužívanější insekticid v tuzemsku, se v první řadě aplikuje na řepku. Na plodině, nejvíce ošetřované chemií, předloni z 35 tisíc kilogramů této látky skončilo 73 procent. Látka přijde o povolení do 3. srpna 2020 a používat se bude moci maximálně do 3. února 2021.
Ptáci v Česku hynou po desítkách, lovci používají i zakázané insekticidy |
„Důvodem neschválení bylo riziko kontaminace podzemních vod metabolity thiaklopridu s možnými škodlivými účinky na lidské zdraví. Nemohla být také plně posouzena rizika pro vodní organismy, včely a necílové suchozemské rostliny,“ zdůvodnil ústav.
V obou případech Česká republika využije maximální odkladné lhůty, to znamená, že používání látek mohla zakázat dříve. Ústav uvedl, že nyní bude zkoumat, jaká je možnost tyto látky nahradit jinými látkami s podobným účinkem.
„Myslím si, že náhrada je, ale není to tak jednoduché říct. Existují další insekticidy s povolením, které pokrývají stejné spektrum. Občas ale vzniká nedorozumění mezi pěstiteli a námi v tom, co je to alternativa,“ řekl iDNES.cz Minář. Podle něj pěstitelé tvrdí, že účinek alternativ je nízký.
Méně povolených látek, více chemie
Podle farmáře z Radonic Stanislava Němce, který je ve vedení Asociace soukromých zemědělců, zákaz může znamenat zvýšenou aplikaci chemie na polích.
„Zákaz této účinné látky a tím jednoho z posledních systémových insekticidů Nurelle bude mít ten efekt, že namísto jednoho postřiku, který účinkoval 2–3 týdny, bude potřeba udělat postřiky dva, spíše tři. To samozřejmě znamená více zlikvidovaného hmyzu, o uhlíkové stopě a utužení půdy způsobené přejezdy ani nemluvě. A ekonomický dopad ani nezmiňuji,“ řekl.
Společnost Soufflet Agro, která přípravek Nurelle v tuzemsku distribuuje, však tvrdí, že adekvátní náhrada na českém trhu není povolena. „V blízké době se nepředpokládá, že by byl v registraci či dokonce končil registraci produkt, který by mohl šíři účinnosti a šířku registrace přípravek Nurelle D nahradit,“ řekl iDNES.cz Jiří Šilha, technický poradce firmy, která je součástí francouzské skupiny Groupe Soufflet. Tento přípravek vyrábí firma Corteva Agriscience.
Není to však jediný zákaz, který v poslední době zvedá část odborníků v zemědělství ze židle. „V letošním roce ještě přichází zákaz ze státní správy účinných látek na bázi neonikotinoidů s účinnou látkou thiacloprid. V kombinaci těchto dvou zákazů jsou někteří škůdci neřešitelní registrovanými přípravky,“ dodal Šilha, který je zároveň akreditovaným zemědělským poradcem ministerstva zemědělství.
Zemědělský svaz, který zastupuje větší agropodniky a odbytová družstva, je přesvědčen, že náhrada chlorpyrifosu bude obtížná, ale možná. „Bude muset být nahrazen různými méně účinnými látkami, takže do porostu se bude muset vjíždět vícekrát s různými přípravky. Jde o jeden z příkladů, kdy předběžná opatrnost značně ztíží situaci zemědělců při ochraně plodin, aniž by byl prokázán skutečný vliv na okolí,“ uvedl Vladimír Pícha ze svazu.